Jak správně zpracovat ovoce a zeleninu, aby se zachoval důležitý vitamin C?
Je možné, že nám chybí důležitý vitamin C, když neustále kupujeme ovoce a zeleninu? Ano, je to možné! Neumíme totiž správně ovoce a zeleninu konzumovat a upravovat. Naší předkové si s tím hlavu nelámali, a přesto žili zdravěji než my. Netrpěli civilizačními chorobami, které si sami často způsobujeme nevhodným způsobem života. Tělo je oslabeno vlivem špatného životního prostředí a nezvládá tak boj se všemi karcinogeny a volnými radikály, a když mu navíc chybí potřebné vitaminy, prostě si řekne dost a nemoc zvítězí nad zdravím. A aby tomu tak nebylo, přečtěte si pár rad, které týkají právě vitaminu C, který naše tělo tolik potřebuje.
Nachází se právě v ovoci a zelenině ve formě kyseliny askorbové
Kyselina askorbová je opravdu elixírem pro naše zdraví. Pomáhá nejen regenerovat náš organismus, jako celek, ale i při normalizaci krevního tlaku, při hojení ran, podporuje činnost mozku, rozkládá cholesterol, působí proti vráskám atd. To vše však zvládne jen ve spojení s množstvím jiných látek, nacházejících se v přirozené stravě. To znamená, že jakýkoliv kulinářský pokus o úpravu takové stravy zničí účinnost nejen vitaminu C, ale i jiných tělu přepotřebných látek. Na rozdíl od našich předků jsme snížili příjem syrové stravy na minimum. Nejen tepelnou úpravou potravin, ale i řezáním, krájením, mixováním či loupáním ovoce a zeleniny nevědomky likvidujeme výživné vitamíny nacházející se v nich. Například samotná kyselina askorbová při každém narušení plodu (například krájením), vlivem kyslíku a enzymů oxiduje na kyselinu dehydroaskorbovou. Tato má sice stejné účinky na náš organismus, jako kyselina askorbová, až na to, že není tepelně stabilní. Pouhým vařením se dále rozloží na neúčinné vitaminové složky. Pro nás to znamená, že jakoukoliv rozkrájenou zeleninu či ovoce bychom měli konzumovat už jen ve formě salátů. My se však nechceme vzdát tepelné úpravy, na kterou jsme si zvykli. Co tedy dělat? Prozradíme vám nejdůležitější zásady a to nejen při vaření, ale i při uskladnění ovoce a zeleniny tak, aby dodaly našemu tělu co nejvíce vitaminů.
Je jasné, že vitamíny stoprocentně využijeme při použití nejkratší cesty
- ze zahrady přímo do úst. Syrová strava je na vitamíny nejbohatší. Pokud nechceme přijít o vitaminy jejím nevhodným skladováním, musíme například nakrojené ovoce položit na talířek řeznou stranou směrem dolů. Zamezíme tak okysličování a vysychání například citronů. Vylisovanou šťávu z ovoce nikdy nelijeme do horké vody (čaje), zničili bychom téměř všechny vitaminy. Pokud nám zůstane například šťáva z citronu, nalijeme ji do formičky na led a zamrazíme. Šťávu nikdy necedíme přes kovové sítko a ovoce či zeleninu krájíme keramickým nožem (při styku s kovem dochází k oxidaci).
Když se rozhodneme vařit zeleninu, tak v celku i se slupkou
Zásadně ji vkládáme už do vařící se vody (vypudíme tím rozpustný kyslík). Vaříme pod pokličkou. Účinný je například tlakový hrnec. Ideální způsob vaření je italský "al dente", čili na skus - kdy zeleninu nerozvařmeí doměkka, ale vaříme tak, aby se dala kousat, nebo ji připravíme čínsky - blanšírujeme - tedy "šmrnc teplem". Tak se vygraduje její barva a chuť, ale přitom zůstane křupavá. Uvařenou ji oloupeme a přidáme například do polévky. Mražené potraviny nerozmrazujeme, ale ihned tepelně upravujeme. Jídlo jíme hned po uvaření, aby skladováním, ochlazováním a následným ohříváním nedošlo k dodatečným ztrátám vitaminů.
Při správném zavařování ovoce a zeleniny si musíme vysvětlit zásadu,
která platí i při vaření. Teplota rozkladu enzymů, které následně rozkládají vitamin C je 50 ° C. Vysoce aktivní enzymy jsou hlavně v salátu, pórku, kopru, květáku, zelí, bramborách, mrkvi, taktéž i v ovoci - hruškách, jablkách, banánech a podobně. Tyto enzymy nám dokáží rozložit 70 až 100% kyseliny askorbové. Pokud bychom potraviny dali do studené vody a pomalu ji zahřívali, došlo by při 50 ° C k aktivaci enzymů a ty by nám zlikvidovaly vitamin C. Pokud však potraviny vložíme už do vařící se vody (blanšírování), bleskově je zahřejeme na teplotu více, jak 50 ° C a tím enzymy zničíme (vitamin C nestihnou rozložit). Při zavařování tedy platí zásada, že ovoce vaříme už ve vroucím nálevu, pak dáme do sklenic, zalijeme nálevem a sterilizujeme. Stejný postup zachováme i při výrobě ovocných a zeleninových protlaků. Potraviny před rozdrcením ještě v celku nebo pouze ve větších kusech nejprve blanšírujeme a až potom drtíme a pasírujeme.
Zachovat v potravinách potřebné vitamíny nám sice dá hodně práce,
ale odrazí se to hlavně na našem zdraví a vitalitě. Následně nekonzumuje jen bezcenné potraviny, navíc s pocitem, že se stravujeme draze s správně.
