Věnujeme mu úplně všechen čas, chodíme na kurzy o výchově, studujeme, snažíme se udělat vše pro naši ratolest, i nemožné. Vnímáme, že jsme zodpovědní za jinou lidskou bytost a jsme do dítěte skutečně zamilovaní. K tomu, abychom vše v pohodě zvládli je však nutné ponechat si i trošku času pro sebe a své zájmy, protože jinak můžeme trpět a to se později odrazí na našem chování. Mnohé maminky jsou při prvním dítěti až příliš úzkostlivé, nedokážou od dítěte ani na chvíli odejít. Taková silná závislost na dítěti také není dobrá. Je velmi důležité znovu najít samu sebe - naše dítě vyroste, půjde do školky, školy ...
Při prvním dítěti je velmi běžné, že se emocionálně cítíme jako na horské dráze. Plačtivost je způsobena hormony - nejednou se rozbrečíme od štěstí, zanedlouho na to možná zase z obav, zda to všechno zvládneme. Začíná období, kdy je domácnost na druhém místě. Možná i vy každý den vstáváte s představou, co všechno uděláte, uklidíte, dáte do pořádku. Večer si sednete unavená na gauč s výčitkami, že jste nic nestihla? Zvykněte si, strávili jste den krmením, přebalováním, uspáváním - je zcela normální, že nám trvá týden to, co bylo dříve hotovo za jeden den.
Mnohé maminky si myslí, že s druhým dítětem to bude hračka. Zanedlouho však přijdou na to, že druhé dítě je zcela odlišné od prvního a fungují na něj úplně jiné věci než na první dítě. Má jiné touhy, jiné věci se mu líbí - takže jsme vlastně nováčkem znovu, i když už máme alespoň dovednosti v základních potřebách dětí. Při druhém dítěti už na něj nemáme tolik času jako při prvním. I při prvním jsme měli toho pořádně hodně, teď toho máme ještě více. Přímo úměrně vzrůstá nervozita, o domácnost se dokážeme starat ještě hůře, o soukromí se ani mluvit nedá alespoň dokud druhé dítě nedosáhne školkařský věk. Pocity viny stoupají. Navíc, když to rozměníme na drobné, vinu budeme cítit i za to, že se nevěnujme dostatečně ani jednomu z dětí. Představa, že se dokáží spolu zabavit, nebo, že starší nám s mladším pomůže je většinou jen vytouženým přáním. Můžeme to minimalizovat tím, že se budeme naplno věnovat každému dítěti sólo alespoň půlhodinku denně.
Myslíte si, že jste se s prvním dítětem nachodili po lékařích dostatečně? Když přijde druhé, budete tam skoro pořád. Rodinné kolotoče viróz neobcházejí nikoho. Někdy se budete cítit jako dokonalá zombie - častěji a intenzivněji než při prvním dítěti.
Zatímco na první děťátko jsme se nesmírně těšili, při třetím se velmi obáváme stresu, který nastane po porodu. Přece jen zvládnout tři děti je jiné než jedno. Ruku v ruce s tím jde i logické zlehčování si některých povinností. Základem fungování rodiny je kvalitní time management. Pokud to dokážeme, všichni budou spokojeni. Budete se cítit jako otrokem událostí, které se kolem vás dějí, a tak je nezbytné, aby vám rodina umožnila každý den alespoň půl hodiny času pro sebe samu.
Tak, jak jste občas nedodržela nějaké vaše pravidlo při druhém dítěti, při třetím je budete porušovat častěji a více. Jednoduše, jinak to nejde. Necháte děti před televizí déle, než jste si kdysi předsevzala, budete se před nimi skrývat, abyste si nechala alespoň pět minut soukromí. Budete ignorovat jejich pošťuchování, a chování v obchodě, které byste nikdy jedinému dítěti nedovolila. Jednoduše - nezasahovat někdy znamená úsporu velmi vzácné energie, a když melete z posledních sil je to nezbytné. Výhodou je, že starší děti dokáží nejmladší už jakž takž zaopatřit, pohlídat, zabavit. Samozřejmě, pokud se jim bude chtít.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu