začaly se konstruovat komíny novými postupy a z jiných materiálů. Přechod z vytápění tuhým palivem na plynné či kapalné přinutil i majitele starých komínů k opravám. K této ozdravné proceduře patří mj. i vyvložkování průduchů, které by měly bezpečně odvést spaliny. Teplota odpadových spalin dřeva a uhlí, které byla v minulosti vystavena většina komínů-pamětníků, přesahuje 150 ° C. Spaliny opouštějí komín ve formě páry nebo plynů. Současné vytápění plynem nebo olejem produkuje spaliny s teplotou, která v komíně klesá pod 100 ° C. Z odpadních spalin se takto vysráží kyselý kondenzát. Ten ničí omítku, beton a někdy i nerezavějící ocel. Za takových podmínek zejména starší ročníky komínů rychle ztrácejí na kvalitě a funkčnosti. Kromě snížení tahu v komíně hrozí i fatální důsledky pro zdraví a život obyvatel domu. Při poruše komínu vniká do interiéru oxid uhelnatý. Ten na sebe naváže kyslík z ovzduší a z krevního oběhu postižených lidí a zvířat. Únik oxidu uhelnatého je celkem nenápadný, a tak běžný smrtelník ani nezpozoruje, že jde o život. Stavba, rekonstrukce, údržba a napojení spotřebiče na komínové těleso opravdu nepatří do kategorie "udělej si sám". Neodborné zásahy a neprofesionální pokusy o obnovu funkce starých komínů jsou nebezpečné.
Pokud má například krb vytápět byt či dům, je třeba předem spočítat metry krychlové obytného prostoru, zjistit výkon krbové vložky a vyústění kouřového hrdla. Komínový průduch s otvorem 15 x 15 cm, běžný ve starších zděných komínech je nevyhovující pro napojení kachlových kamen nebo krbové vložky. V závislosti na výkonu odvod spalin z krbové vložky potřebuje průduch s průměrem 16 až 20 cm, z kachlových kamen 18 až 20 cm, z otevřeného krbu 20 až 30 cm.Frézováním lze průduch zvětšit tak, aby se dosáhl kruhový průřez vhodný pro bezpečný topný systém. V případě krbové vložky s výkonem do 18 kW, která má vyústění s průměrem od 16 do 18 cm, se při rozšiřování průduchu odfrézuje zdivo z rovných částí čtvercového otvoru průduchu, dokud se nedosáhne výsledný kruhový komínový otvor o průměru 20 až 25 cm. Průduch s požadovaným průřezem lze pak vyvložkovat po celé délce komínového průduchu ve smyslu vyhlášky. Ta hovoří o tom, že komín musí být vícevrstvý. Komínová vložka se nesmí opírat o jeho stěny; mezi vyvložkováním a zdivem komína musí zůstat vrstva vzduchu.
Kotel, palivo a komín jsou sdruženy v jedné soustavě, jejich funkčnost je navzájem provázána. Nehodné je riskovat jejich připojení laickými pokusy nebo nadstavovat části otopné soustavy, které k sobě nepatří. Pro volbu komínového systému je důležité vědět, jaký bude druh připojeného spotřebiče, jaká je výška komínového tělesa, jeho účinná výška a výška komína v nadstřešní části. Důležitá je skutečnost, zda komín vydrží nápor spalin a zda byl navržen na parametry kotle či krbu, který si domácí pořídili. Rekonstrukci nebo stavbě komína musí předcházet návrh na základě přepočtu a ve shodě s právě platnými normami a vyhláškami. Výpočet patří do kompetence specialistů. Ti nesou odpovědnost za celou projektovou dokumentaci odsouhlasenou posudkem revizního technika.Bez profesionální a důsledné posouzení situace se nepouštějte do stavby ani do rekonstrukce komínového tělesa. Vyplatí se například dodržení minimální výšky vyústění nad rovinou střechy stanovené vyhláškou č.. 575 i se změnami vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č.. 706/2002 Sb. a v souladu s vyhláškou MV ČR č.. 401/2007 Sb. Za stav komínu podle našich předpisů odpovídá majitel nebo uživatel nemovitosti, a tak hned od začátku při výběru montážní firmy buďte nároční. Ještě dokud zaplatíte za dodávku, vybudování či rekonstrukci komínu a napojení spotřebiče na komínový systém, požadujte od montážní firmy vyhotovení předávacího protokolu. Ten musí obsahovat předmět objednávky, název stavby a místo zhotovení, zjištěný stav, datum převzetí hotového díla, kdo je investorem a kdo zhotovitelem.
1. certifikát montáže, odborná způsobilost,
2. záruka montáže ve smyslu Obchodního zákoníku,
3. ES - prohlášení o shodě,
4. certifikát řízení výroby,
5. technické údaje komínového systému ve smyslu norem EU,
6. inspekční certifikát dle ČSN EN 10 204,
7. norma na systém jakosti.
na mechanické poškození, zásahy způsobené neodbornou manipulací a běžné opotřebení. Osvědčení na komínové systémy mají být v souladu s evropskými normami a splňovat nařízení vlády pro plnou integraci do EU. Pokud si je firma jistá, že profesionáně montovala a použila profesionální zhotovené díly, pak není důvod, aby takové osvědčení klientovi nevydala. Firma by měla být pojištěna na možnost vzniku hmotných škod vyplývajících z výkonu povolání.
Pro bezpečnost lidí a životnost komína je důležité nechat prověřit stav komínového systému stejně na začátku, tak na konci topné sezóny.Součástí kontroly je kromě jiného kouřová zkouška těsnosti komína. Po vyvložkování komína třeba požádat osobu s odbornou způsobilostí (kominíka nebo revizního technika), aby vystavil potvrzení o přezkoušení komína, bez něhož není možné schválit připojení jakéhokoliv spotřebiče do komína. U většiny rodinných domů (s vytápěním do 50 kW) platí, že komín při vytápění tuhým a kapalným palivem potřebuje kontrolu a čištění každé čtyři měsíce a při vytápění plynem jednou ročně (pokud je komín vyvložkovaný).
Dříve, než se začne s frézováním, zakryjí a utěsní se všechny otvory v komíně. Do průduchu stojícího komína se spustí frézovací hlava. Frézuje se zdola nahoru. Rotující frézovací hlava pomocí řetězů drtí zbytečné zdivo na požadovaný průměr.Odfrézovat můžeme nejvíce třetinu stěny komína. Velmi záleží na druhu zdiva a stavu průduchu.Fréza si poradí i s 15 ° vybočení komína. Nestačí, aby se pracovalo pouze ze střechy, zákazník musí zajistit montážní firmě přístup po celé délce komína.
Nadstřešní část komínového tělesa musí odolávat působení deště, větru, mrazu, slunce a zevnitř účinkem spalin (kondenzátu). Z mnoha střech starší zástavby se hlásí o záchranu polorozpadlé zdivo komínů, opotřebované zvětráváním, korozí oplechování komínového prostupu střechou či rozpadem tašek v náběhu střechy. Přes oplechování nebo rozpadlé překrytí zatéká a vlhne i ta část komína, která je pod střechou. Současně se poškozují i přilehlé konstrukce ve více podlažích budovy. Porušené zdivo pod komínovou hlavou je nutné odstranit až po zdravou část komína, která se někdy začíná až pod úrovní střešního prostupu. Zdivo se důkladně navlhčí a chybějící část komína se znovu vyzdí ostře pálenými mrazuvzdornými nebo šamotovými cihlami na vápenocementovou maltu, nebo komínovými tvárnicemi. Na vyzděný komín je z funkčního hlediska nejvýhodnější osadit nebo vybetonovat komínovou hlavu. Komínové zdivo se v půdním prostoru, respektive v konstrukci krovu zaomítána. Nad střechou se zdivo vyspáruje cementovou maltou, ale neomítne.
K operacionalizace staršího komína nevyhnutelně patří vyvložkování proti vnitřní korozi. To, jakou technologií a z jakých materiálů se takový zákrok zrealizuje, podmíní rozměr průduchu, tvar komínového tělesa a druh paliva. Aby se zajistil požadovaný tah a bezpečnost komína, stejně při novém i rekonstrukci starého komínu se nesmí zapomenout na správný výpočet od specialisty. Nejpoužívanější technologie obnovy je osazení trubek do stávajících komínů. V případě trubek (0,6 až 1 mm) z nerezavějící oceli (patnáctiletá garance) nemusí být vůbec snadné nainstalovat ocelové prvky do poškozeného a nerovného komína. Co se týče komínového tahu, je třeba pamatovat na to, že průřez kovové vložky jsou vždy menší než průřez komínového průduchu. Oprava komína by měla zvýšit jeho bezpečnost, komínový tah se však zmenší. Kdo chce zachovat tah v komíně, ten musí vědět, že při stejných podmínkách vznikne stejný komínový tah v průduchu například s průřezem 200 x 300 mm jen v tom případě, pokud se do něj osadí vložka s kruhovým průměrem 275 mm.Bez frézování průduchu to není možné. U klasického vyvložkování by měl být průduch kolmý, rovný nebo s maximálním sklonem ohybu 15 až 30 stupňů. Nesmí mít proměnlivý průřez. Ten lze do určité míry zvětšit frézováním. Důležitá je správná volba průřezu komína ve vztahu ke spotřebiči. Má být stanovena výpočtem. Zkušenost, že při minimálně 5-metrové účinné výšce komína, by průměr vyústění spalin ze spotřebiče (kouřovodu) měl odpovídat průřezu komínového průduchu, platí pouze orientačně.Podobně jako údaje o tom, že na odvod spalin z krbu třeba průměr 20 až 30 cm, z kachlových kamen 18 až 20 cm a podle výkonu krbové vložky zas 16 až 20 cm. Komínovými sopouchy se připojují spotřebiče k průduchům.
Chybou jsou zbytečně dlouhé ležaté kouřovody bez čisticích otvorů. Komínový systém s minimální hustotou izolace, která se rychle opotřebuje, nebo bez izolace patří k dalším nedostatkům. Při vyvložkování keramickými komínovými vložkami, vložkami z hliníkového plechu (v souladu s vyhláškou MV ČR 401/2007 § 14 odst.. 9 Sb.), Plastovými vložkami nebo vložkami kompozitních materiálů, a nerezavějící oceli se postupuje ze střechy, přes komínovou hlavu. Na výběr jsou pevné vložky určené do přímých a pravidelných komínových průduchů nebo ohebné komínové vložky na složitější průřezy a tvary komínového tělesa. Jiným řešením jsou přizpůsobivé (flexibilní), tenkostěnné (0,3 mm), nerezavějící ocelové trubky, které vyškolení řemeslníci s osvědčením mohou vtáhnout do komínů i se šikmým průduchem, odolnost takových trubek proti korozím je však o poznání horší. Pro komíny, které odvádějí spaliny z vytápění tuhými palivy, vyvinuli materiál ze syntetické pryskyřice, zesílený skleněnými vlákny (Furanflex). Tento materiál vlivem tepla ztuhne, zpevní a proti korozi je odolnější než nerez. Dlouhodobě odolává při odvádění spalin do 350 ° C, kratší při vyšších teplotách.
Hliníkové části a hliníková lepicí páska na přetlakové komínové systémy jsou nepřípustné; povolí účinkem dilatace. Řešením je profesionálně provedené spojení (svářením, strojovým falcováním, lepením ...) a zejména certifikované výrobky! Napojení spotřebičů hliníkovými díly a spoje utěsněny silikonem nebo hliníkovými páskami odporují evropským normám. V nich se zakazuje používat i na komínové vložky. Pokud kouřovod při napojení do komína nemá potřebnou těsnost, sníží se podtlaková účinnost komína. Silikon vydrží rok dva.
Kondenzační způsob spalování zplodin zahřívá zpátečku, ochlazováním až na rosný bod se vytváří kondenzát.Kotel v zimních měsících jde často na maximální výkon: vytápí a současně ohřívá teplou vodu.Kotel s výkonem do 47 kW je schopen za hodinu vyprodukovat od 2 do 6 litrů kondenzátu, což závisí i na spotřebě domácích a teploty v exteriéru. Pokud se odvod kondenzátu vyvede do venkovního prostoru budovy, hrozí, že v zimním období kondenzát na vyústění komínu zamrzne na rampouch. Při zaústění led zplodiny ochlazuje, z kouře se vysráží voda, není již možný ani požadovaný rozptyl emisí. Kotel trpí, a namísto deset-dvanáct let vydrží pouze tři. Vyústění kondenzátu má zůstat v interiéru kotelny tak, aby kotel nebyl zatěžován vlhkem. Vhodné je nainstalovat tzv.. sifon. Pokud se kotle napojili kaskádovitě, tak odvedení kondenzátu do komína nejvíce ohrožuje kotel umístěn nejblíže ke komínu. Takový kotel nevydrží ani 2 roky. Zachycení kondenzátu se musí umístit uvnitř budovy, ještě před zaústěním prvního kotle do komína.
Jistá možnost pro kouřovody zde je (duroplasty, Brilon), ale určitě ne jako komínová vložka. Plasty se osvědčily v přímořských oblastech nebo v případě kondezačního provozu, kde teplota nepřesahuje 50 ° C. V Česku jde o nebezpečné řešení běhemn tuhých zim, zejména když domácí přijdou domů po delším čase a chtějí najednou vytopit domácnost a také ohřát teplou vodu. Plast musí takto odolávat teplotě okolo 140 ° C po dobu jedné až dvou hodin. Ten však odolává teplotě do 110 ° C. V Česku upadli do bezvědomí majitelé plastového kouřovodu, který nevydržel v ohybu (koleni) vysokou teplotu a tlak komínové vložky. Dnes by už nežili, kdyby štěkáním pes z vedlejší místnosti nepřivolal sousedy.
Čím vyšší teplota v komíně, o to vyšší rychlost proudění spalin. Výška a průměr komínu mohou způsobit takový komínový tah, že chudák kotel vyrobený například na 3 Pa komínového tahu se nemůže pořádně nastartovat. Stane se to tehdy, když komínový tah někdo nadimenzovat například na 22Pa. Dodatečným zotavením může být podtlaková boční klapka na kouřovodu, která se otevírá a zavírá podle toho, zda je kotel zapnutý, nebo ne. Takto se nebude odvětrávat teplo ze spalinového prostoru kotle i tehdy když jsou odstaveny a kotel se neopotřebuje zbytečným vypínáním a zapínáním.
Výhodou je gravitace. Ta vytlačuje studenou vodu a teplá se sama oběhem vrátí. Ušetří se jedno čerpadlo. Kotelny při přetlakovém provozu hučí, i když se jejich při montáži snaží utlumit izolací. Vysvětlením je rychlost proudění spalin, která souvisí s frekvencí.Měla by se měřit nejen hlučnost v decibelech, ale i frekvence. Pokud jsou na komínový systém pevně napojeny šamotové či nerezové díly, tak vibrace z kotle se přenese na komín a na stěny domu. Obyvatelé to pocítí. Třeba zařadit textilní kompenzátor, který eliminuje vibrace kotle a samotného hoření i při maximálním výkonu. Pokud komín hučí, znamená to, že rychlost proudění spalin překročila 3 m / s, někdo poddimenzoval průřez komína. Obyčejně se to stane, když se průměr komína shoduje s průměrem výstupního hrdla na kotle.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu