Koupelny - vhodný výběr sanitární keramiky
V minulosti jste mohli v koupelnách našich předků, pokud ji vůbec měli, najít smaltované vany na nožkách, přičemž voda na koupání se ohřívala v kotlích. V dnešní době sídlištního bydlení lze asi za jediný klad sídlištní výstavby považovat vybavení každého bytu koupelnou. V koupelnových jádrech se v důsledku racionalizace rozměry i zařízení minimalizovaly, takže nakonec zůstalo jen to nejdůležitější - umyvadlo a vana. O něco prostornější koupelny lze nalézt v rodinných domech, kde se zařízení doplňovalo o druhé umyvadlo, bidet, sprchový kout, případně další záchod.
Koupelna je spolu s kuchyní provozní prostor,
proto její rozměry vycházejí z rozměrů jednotlivých funkčních předmětů a z velikosti funkčních ploch nezbytných pro používání těchto prostorů. Pohodlí v koupelně si zajistíte vhodným výběrem, promyšlenou kombinací a optimálním umístěním sanitární keramiky, která se běžně vyrábí v tvarově sladěných sériích a standardních barevných odstínech. Zatímco se však definitivně rozhodnete pro jedno řešení, měli byste si umět odpovědět na otázku: Bez čeho se v koupelně neobejdu a čeho se mohu vzhledem k její velikosti a funkčnost vzdát?
Umyvadla
Jedním z nejdůležitějších a nejčastěji využívaných zařizovacích předmětů v koupelně je umyvadlo. Jeho šířka se může pohybovat v rozpětí 18 až 63 cm a hloubka 37 až 45 cm. Montážní výška pro člověka průměrného vzrůstu je 80 cm. Před umyvadlem musí být dostatek místa na předklon, pohyb rukou při mytí a na utírání. Toto všechno jsou informace, které hovoří o funkčních vlastnostech umyvadel, důležitou vlastností je však i jejich vzhled. Současná moderní umyvadla s čistými, geometrickými a funkčními tvary a nadčasovým vzhledem jsou výsledkem hry s proporcemi. Vybrat si můžete z různé tloušťky materiálu, hloubky umyvadel, šířky okrajů, variant umístění či způsobu montáže (zavěšené se sloupem, polosloupem, případně zabudované do koupelnové skříňky či prostě položené na desku, podstavec nebo podezdívku). Vyrábějí se i umyvadla se zvýšenou zadní stěnou - poskytují větší ochranu před zatékající vodou za umyvadlo. Zavěšené umyvadlo bez zadní stěny se napojuje přímo na stěnu, sloupové má podstavec, který zakrývá instalaci. Vedle umyvadla je třeba odkládací prostor. Slouží k tomu rozmanité typy koupelnového nábytku, kterými se dá umyvadlo obestavět nebo i zabudovat přímo do skříňky. Dobře se dá využít prostor pod umyvadlem. Nezapomeňte na místo pro ručníky na ruce, případně i větší počet ručníků.
Sprchové kouty
Sprchové kouty se obvykle používaly tam, kde nebyl dostatek místa na běžnou vanu. Sprchový kout šetří kromě místa i vodu. Při sprchování stačí asi desetina množství vody, kterou spotřebujete ve vaně při klasickém koupeli. I lékaři doporučují upřednostňovat sprchování.Vhodná velikost sprchového koutu je 90 × 90 cm, ale nejoptimálnější je 90 × 120 cm. Z estetického hlediska jsou rozhodně lepší sprchové kouty se skleněnými nebo s akrylátovými zástěnami a se samostatnou vaničkou jako sprchové boxy. Louže vody kolem koutu, vypadané těsnění a usazený vodní kámen na zástěnách jsou už dávno minulostí. Kvalitní sprchové kouty nabízejí svými velkorysými rozměry zážitek nejen pro jednotlivce či dvojice, ale i rodinnou zábavu. Často bývá součástí sprchovacího prostoru i prostor na sušení. Sprchové kouty lze zkombinovat s různými druhy sprchových baterií nebo dokonce se sprchovými systémy, které se postarají o uvolňující sprchový zážitek díky kvalitním masážním schopnostem. Pokud se rozhodnete pro sprchový kout, není bezpodmínečně nutná ani sprchová vanička nebo box. Stačí vhodný výklenek, oddělená část či odtok v podlaze. Nezbytná je samozřejmě dokonalá izolace. Toto bezbariérové řešení se hodí zejména do starších bytů třetí a čtvrté kategorie, kde koupelna nebyla. Lze ji vytvořit v nějakém výklenku nebo namísto komory. Kromě dokonalé izolace podlahy třeba mimo sprchového koutu umístit elektrický větrák, který je v koupelně nezbytný.
Vany
K základním relaxačním požitkům v koupelně patří koupel v pohodlné vaně. Proto si vana náležitých rozměrů nachází v koupelně stálé místo. Její délka vyhovuje tehdy, pokud se shoduje s výškou, ve které máte ramena. Zabudované vany mají délku 125 až 180 cm, šířku 68 až 75 cm. V delší vaně se dá koupat vleže, v kratší v polosedě. U vany jsou důležité nejen vnitřní rozměry, ale i umístění, výška a způsob zabudování, pohodlnost vstupu a výstupu, to znamená, jak se vám vejdou chodidla pod vanu. Úroveň pohodlí při koupání vám zvýší různé doplňky v podobě podhlavníků, poliček na houbu, mýdlo a pomůcky používané při koupání nebo držáky na noviny, časopisy, či dokonce na sklenice s nápojem. Ideální výška okraje vany je 45 až 50 cm, měřeno od úrovně podlahy. Pohodlný přístup k vaně získáme ustoupením spodní řady obkladu pro chodidla nebo zapuštěním vany do vyvýšeného podstavce. Především pro starší osoby je vhodné, pokud se na stěnu vedle vany namontuje držadlo. Kolem vany, které se využívá i pro sprchování, se doporučuje umístit sprchový závěs nebo prosklenou zástěnu. Výrobci nabízejí kromě různorodých funkčních doplňků k vanám i estetické v podobě dekorativních panelů. Velkou výhodou moderních van jsou různé způsoby instalace, takže už nemusíte vanu postavit ke zdi, ale můžete ji umístit kamkoliv - i do středu koupelny. Nový materiál, akryl, umožňuje formovat vany do rozmanitých tvarů a velikostí, takže vhodnou vanu si vybere určitě každý.Používání sedací vany není obecně rozšířeným řešením. I když její výhodou je, že se kromě sprchování hodí i na pohodlné mytí nohou a koupání dětí. Tato vana je dlouhá 100 až 105 cm a široká 65 až 70 cm.
Záchod
Určitě si pomyslíte, co nového se už jen dá vymyslet na záchodě. No za posledních deset let překonal vývoj záchodových mís mnoho změn. Samostatně stojící záchodové mísy pomalu střídají závěsné se skrytou nádobkou na vody a s dvojitým splachováním na úsporu vody. Toto řešení kromě úspory místa, jednodušší údržby a šetření vodou přináší i velmi estetické řešení do koupelen a záchodů. Podle typologických pravidel by mělo být z obou stran záchodu po nejbližší zařizovací předmět nebo stěnu asi 15 až 20 cm. Při průměrné šířce záchodové mísy 40 cm je tedy celková minimální šířka místnosti 70 až 80 cm. Místnost by měla být hluboká minimálně 80 cm, pokud se dveře otevírají směrem ven, a 110 cm, pokud se otevírají směrem dovnitř. V tomto případě však velmi záleží na rozměrech a konstrukci záchodové mísy (například závěsné WC se zabudovanou nádržkou potřebuje mnohem méně místa) a délce nohou uživatele. Kromě toho nesmíme zapomínat, že dveře, které se otevírají do WC, by měly být co nejužší, aby se při otevření nedotýkaly záchodu. Méně častou variantou je vstup do WC z delší strany (minimální rozměry u dveří otevíraných směrem ven jsou 80 × 100 cm).
Bidet a pisoár
Zatímco bidet bývá v některých zemích běžný, u nás se v koupelnách používá jen zřídka. Jde o speciální umyvadlo, k jehož keramické části patří i kovová nebo plastová zápachová uzávěrka (sifon) a baterie. Doporučuje se nejen přívod studené vody (jako při záchodě), ale i přívod ohřáté vody; odpadní potrubí postačí stejné jako u umyvadla. Bidetová baterie se od umyvadlové liší vlastně pouze naklápěcí koncovkou. Ani na umyvadlo, ani na bidet se obvykle nesedá, a proto ani umyvadlo, ani bidet nemívají sedátko. Na pohodlné používání bidetu třeba ponechat kolem něj dostatek místa na pohyb (stejné rozměry jako u toalety). Z typologického hlediska by měl být bidet vzhledem ke své funkci co nejblíže u záchodové míse.V blízkosti nesmí z pochopitelných důvodů chybět ručník - nejlépe jeden pro každého člena rodiny, hygieničtější alternativou jsou papírové utěrky. Kromě intimní hygieny nám bidet poslouží i na umytí nohou a pod. Pro rodiny, kde žije více mužů nebo kde se vede čilý společenský život s množstvím návštěv, doporučují architekti pisoár. Na spláchnutí stačí podle normy dva litry vody a nároky na funkční prostor jsou ještě menší.
O hygienických stěnách
V malých koupelnách se z důvodu intenzivní tvorby vodních par, jakož i v zájmu vyvážení stísněných rozměrů, doporučuje výška obkladu do úrovně horní hrany zárubně nebo dokonce na celou výšku koupelny. Na obložení stěn jsou nejvhodnější keramické glazované dlaždice, přijatelné jsou i vodovzdorné nátěry, voděodolné obklady nebo tapety. V některých případech i impregnovaný dřevěný obklad. V případě, že není materiál na stěnách a podlaze shodný, doporučuje se zvednout podlahovou krytinu na stěny alespoň do výše jedné obkladačky.
Autor: Lenka Kostková
