Studie, která byla zveřejněna v odborném časopise Pediatrics, a o jejíž informace přinesla BBC, zahrnovala výzkum, do kterého byla zapojeno více než tisíc dětí ve věku deset a jedenáct let. A co bylo úkolem dětí? Týden měli děti na to, aby vyplnily dotazník s otázkami, které se dotýkaly jejich duševního stavu, problémů s vrstevníky a trávení času u počítače nebo televize. Konkrétněji dotazníky obsahovaly dvacet otázek, týkajících se pěti oblastí života dětí: citové problémy, problémy v chování, hyperaktivita nebo nepozornost, přátelství a problémy dotýkající se komunikace, a soužití s přáteli a vrstevníky.
Vědci navíc průběžně během celého týdne měřili jejich tělesnou aktivitu. Zjistili, že ani větší fyzická aktivita neodvrátí negativa, které může přinést dlouhodobé sledování televize nebo počítačového monitoru. Výsledky hovoří za vše: Děti, které tráví více než dvě hodiny denně u počítače nebo televize, mají větší riziko, že budou trpět psychickými problémy než ostatní děti. Hlavní autor studie podle BBC tvrdí, že dvouhodinový limit je rozumný.
Je známo, že fyzická aktivita prospívá tělesnému i duševnímu zdraví dětí, a teď tu máme důkaz, že sezení před obrazovkou je spojeno s negativním chováním. Nebylo však jasné, zda vysoké hodnoty pro dětský pohyb vyrovnají a vyváží sledování obrazovky. Nemůžeme se spoléhat na to, že fyzická aktivita vykompenzuje dlouhé hodiny polosedu před monitorem nebo obrazovkou. Sledování televize nebo hraní počítačových her během více než dvou hodin za den souvisí s větším rizikem psychických problémů bez ohledu na to, jak aktivní jsou děti. Avšak naopak to platí, čím méně fyzické aktivity dítě má, tím větší psychické problémy mohou nastat, respektive vzrůstá jejich pravděpodobnost. Podle vědců se to dá shrnout slovy, že děti, které se věnují intenzivní fyzické aktivitě méně než šedesát minut denně, jsou vystaveny vyššímu riziku psychických problémů (zhruba o šedesát procent), pokud tráví více než dvě hodiny u počítače nebo televize. Ne každé sledování obrazovky je však špatné. Pokud netrvá více než dvě hodiny, riziko se nezvyšuje.
Studie také ukázala, že děti, které tráví více času čtením a děláním domácích úkolů mají lepší celkové psychologické skóre. Děti, které se věnovaly mírnější fyzické aktivitě během dne, měly lepší výsledky v některých psychologických oblastech, včetně emocionálních problémů a problémů soužití, ovšem v oblastech, které se týkaly chování, včetně hyperaktivity, dopadly hůře.
Dnes už vidíme, že i výrobci počítačových her a videoher se snaží zapojit dítě do pohybové aktivity. Slouží k tomu pohybové senzory, díky kterým si můžeme doma zahrát tenis, zalyžovat nebo zatančit. Avšak i prostředí hraje důležitou roli a určitě tyto sporty úplně jinak vyznívají a působí na psychiku, když je děti hrají samy doma, než když je hrají venku na reálném vzduchu se svými vrstevníky.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu