Nezaměstnanost může potkat každého z nás, důležitá je podpora rodiny
Ztráta zaměstnání může potkat každého z nás. Ale ne každého dokáže tato skutečnost zlomit. Najít vhodnou pracovní příležitost může trvat i delší dobu. A to s sebou často nese traumatizující pocity a zkušenosti. Čím je nezaměstnanost delší, tím tíživější jsou důsledky změn, které tato nelehká životní situace přináší. Ale nic není ztraceno. Jen je třeba volný čas vhodně využít a neutápět se ve smutku a beznaději.
Práce
- Je základním zdrojem peněžních příjmů u většiny obyvatel a základ životní úrovně jednotlivce a jeho rodiny,
- je zdrojem společenského postavení a uznání,
- je zdrojem samostatnosti a nezávislosti,
- je prostorem seberealizace, uplatnění a rozvoje schopností a zručnost člověka,
- je prostorem vytváření důležité části sociálních vztahů a kontaktů člověka.
Ztráta zaměstnání - pocity
Při ztrátě zaměstnání člověk může krátkodobě pociťovat úlevu, pocit volnosti a dostatek času. Krátkodobá nezaměstnanost může znamenat výzvu k hledání nových životních a pracovních obzorů. Déletrvající situace ztráty nebo nezískání zaměstnání ohrožuje všechny uvedené funkce, proto má pro jednotlivce a rodinu nepříznivé psychologické důsledky.
Průběh nezaměstnanosti a její vliv na psychiku člověka
Průběh nezaměstnanosti a její vliv na psychiku člověka má svůj zákonitý vývoj. Harissonovův model ukazuje vliv nezaměstnanosti na duševní stabilitu nezaměstnaného v závislosti na čase:
- fáze - šok: Počáteční reakce člověka (cca týden) odmítání skutečnosti, že se stává nezaměstnaným.
- fáze - optimismus: Nezaměstnaný se zmobilizuje, je aktivní, žije období usilovného hledání nového zaměstnání, víry v budoucnost. Zpravidla období tří měsíců.
- fáze - pesimismus: Na nezaměstnaného dolehne tíha opakujících se neúspěchů v hledání práce, dochází k poklesu aktivity v hledání zaměstnání, nastávají pocity méněcennosti, nastává ztráta sebevědomí a sebeúcty, přicházejí pocity, které jsou subjektivně velmi zničující, mohou vyústit až do sebevražedných pokusů . Je to období do šesti měsíců.
- fáze - fatalismus: Subjektivně se nezaměstnaný začíná cítit lépe, vyrovnává se se situací, ztrácí však jakýkoli zájem o zaměstnání, roste apatie vůči společnosti, odmítá základní lidské a občanské hodnoty. Člověk, který se dostal do této fáze, je jen velmi těžko zaměstnatelný.
Rizika dlouhodobé nezaměstnanosti
- Zvláště nebezpečná je dlouhodobá ztráta práce, dlouhodobá nezaměstnanost přesahující dva roky. To, jak se člověk s touto situací vyrovná, závisí na mnoha faktorech: Věku, pohlaví, odolnosti vůči zátěži, aktivitě člověka a flexibilitě, motivaci k práci a subjektivnímu vnímání práce jako takové.
- Celková finanční situace, míra sociální podpory v rodině a v sociálním okolí, fyzické a psychické zdraví, použitelnost vzdělání
- Nezaměstnanost má obyčejně psychologický negativnější dopad na muže jako na ženy. Muž se z pozice sociální role výrazněji spojuje se zaměstnaneckou rolí a také pozicí živitele rodiny. Situace propuštění z práce u něj představuje závažné sociální ohrožení jeho pozice, autority a prestiže.
- Zvláště nepříznivé důsledky má nezaměstnanost mladých lidí a absolventů (není umožněno mladému člověku vstup do světa dospělých). Nemůže uplatnit svou kvalifikaci, rozvíjet své schopnosti a dovednosti. Nevytvoří se u něj základní pracovní návyky a zkušenost začlenění práce do života. Stěžuje jeho adaptaci na práci a snižuje zaměstnatelnost.
Změna ve vnímání času
Rozbití časové struktury dne a změna ve vnímání času je jeden z výrazných psychologických důsledků nezaměstnanosti. Člověk nemusí ráno vstávat, má najednou spoustu volného času, nemá den rozdělen na pracovní a odpočinkovou část. Při dlouhodobé nezaměstnanosti je velmi důležité vytvořit si určitý vlastní režim a strukturované rozdělení dne. Postupně se mohou oslabovat pracovní návyky a vytvářet nové stereotypy. Neadekvátní trávení volného času hrozí zejména mládeži, která preferuje hodnotu volného času a může mít postupně větší tendenci uniknout z trhu práce.
Změna ekonomické a finanční úrovně
Ztrátou jisté ekonomické a finanční úrovně může nastat omezení v dostupnosti některých služeb a zábavy - koníčků, které vyžadují peníze. Člověk se více zapojuje do domácích činností, hledá nové způsoby vyplnění času a tím se častokrát mění i hodnotová orientace - co po považujeme za důležité a méně důležité ve vlastním žebříčku hodnot.
Změna postoje k sobě a okolí
Veškeré změny mohou mít více nebo méně negativní dopad na sebeposudzování a životní postoj. Při dlouhodobé nezaměstnanosti, neúspěších při hledání pracovního místa, příliš mnoho času tráveného doma přináší s sebou pocity frustrace, zbytečnosti, neužitečnosti, narůstání obav z možného neúspěchu. V důsledku stresu a napětí, nedostatku příležitostí seberealizace klesá pocit sebedůvěry, sebevědomí což může vést k apatii a depresi. Nezřídka se stává, že dochází k častému požívání alkoholu, přejídání se a nadměrnému kouření jako prostředku ke snižování pocitu frustrace a napětí.
Změna sociálního statusu
Ztrátou zaměstnání se člověk dostává do jisté sociální izolace. Ztrácí sociální zázemí, které vytváří pracovní prostředí. Ztrácí status, roli kterou mu zaměstnání přinášelo. Sociální kontakty vytvořené se spolupracovníky jsou omezeny na občasné setkání. Obecně během nezaměstnanosti postupně dochází ke snížení frekvence sociálních kontaktů, které se týkají širšího okolí.
Změna rodinného systému
Ztráta zaměstnání jednoho člena rodiny má kromě ekonomického dopadu na fungování rodiny vliv na dynamiku rodinných vztahů. Naruší se rodinný stereotyp - odchody do práce, rozdělení domácích prací, odpovědnost členů rodiny za dodržování určitých domácích pravidel. Změní se i pozice člena rodiny, který ztratil práci - v některých případech potlačením či ztrátou autority, znevažováním, hněvem či lhostejností ostatních členů. Rodina je systém, který má své zákonitosti a vývoj. Otevřená komunikace, řešení problémů, vzájemná podpora a respekt může pomoci vyrovnat se se situací nejen nezaměstnanému členovi. Změny se netýkají pouze jeho, přizpůsobit situaci se musí celá rodina. A to není jednoduché. Může docházet k vytvoření jakéhosi bludného kruhu, kdy snižování sebedůvěry a sebehodnoty nezaměstnaného přispívá k prohlubování negativního postoje ostatních členů rodiny vůči sobě navzájem. Důležitá pro zvládání nezaměstnanosti je nejen podpora finanční, ale také emocionální, kterou by měli nezaměstnaným poskytnout hlavně jejich životní partneři, manželé, manželky a děti. Dá se říci, že dlouhodobou nezaměstnaností nastává změna životního stylu.
Jak si můžeme pomoci, když se ocitneme bez práce
- Rozplánujte si den - najděte si svůj vlastní režim, který se pokuste dodržovat,
- Učte se novým dovednostem - zkuste například cizí jazyk, rekvalifikační kurzy, vše co vás zajímá možná budete moci využít v případné nové práci,
- Věnujte se práci doma - zkuste dělat práce, které jsou pro domácnost důležité a které jste možná dlouho odkládali pro nedostatek času. Zvýší se tím i váš pocit užitečnosti.
- Setkávejte se s přáteli, udržujte sociální kontakty.
- Pokuste se myslet pozitivně, hledejte v změněné situaci možné výhody.
- Zkuste si hledat krátkodobé brigády vedle hledání trvalého zaměstnání.
Sebekázeň
Velká sebekázeň je důležitá pro udržení určité struktury dne. Neztrácejte pracovního režim, usnadní vám to nástup do nového zaměstnání.
Autor: Martina Dvořáková
