Prosinec - čas na očistu tlustého střeva
Očista tlustého střeva je prospěšná vždy, ale nejvíce pomáhá, když se provádí v prosinci, kdy je aktivita tohoto orgánu největší. Podle tradiční čínské medicíny jsou párovým orgánem tlusté střeva, plíce.
Spojnice plíce - tlusté střevo se dá pokládat za zcela zásadní orgánovou dvojici,
protože celý proces vstřebávání a distribuce energie začíná právě zde - ve spojení dechu a trávicích procesů. Dceřiným orgánem plic je tedy podle čínské medicíny tlusté střevo. V praxi to znamená, že lidé s vážným onemocněním plic by měly velmi pečlivě sledovat stav svého tlustého střeva. Platí to samozřejmě i opačně. Ložiska v tlustém střevě mohou existovat nezávisle na ložiskách v plicích, ale nezávisle na nich však nemohou vzniknout. Plíce dále ovlivňují stav tlustého střeva tím, že řídí distribuci tekutiny v organismu a vytvářejí tak příliš suchý nebo příliš vodnatý střevní obsah (zácpy, průjmy). Slepé střevo a konečník jsou však ovládány ještě játry a řitní otvor slezinou, což znamená, že zbavit se problémů s jmenovanými částmi střeva (např. nadýmání, hemoroidy) se dá jen vyčištěním všech spolupůsobících orgánů.
Tlusté střevo je hustě osídlené mikroflórou, dochází zde asi k 80% trávicích procesů
Jsou zde stráveny především živočišné bílkoviny a tuky. Plocha slepého střeva obsahuje nejdůležitější imunitní orgán - Peyerské plaky. Také mízní systém střeva a jeho sliznice jsou imunitními orgány. Povrch střeva je obrovský: při roztažení všech záhybů střeva bychom dostali plochu rovnající se téměř polovině fotbalového hřiště! Při tak velké ploše, působí poškození střevní sliznice chronické problémy v celém organismu. K porušení střevní sliznice může dojít několika způsoby: v dětství bývá nejčastější potravinová alergie (kravské mléko, bílá pšeničná mouka, vejce), později pak léky, zvláště antibiotika a konečně strava s nedostatkem minerálů a vitaminů. Tento povrchový zánět střevní sliznice obvykle nemívá žádné vnější projevy, ale o to je nebezpečnější. Funkce střevní stěny mimo jiné spočívá v tom, že odděluje stravitelné od nestravitelného. Poškození střevní sliznice (zánět, divertikly - výchlipky, dysbióza - přemnožení nežádoucích organismů) znamená, že orgán přestává plnit své úkoly. Výsledkem je snížená propustnost střeva a problémy celého organismu. Jednotlivé nemoci a problémy nelze izolovat, protože organismus funguje jako celek.
Velkým problémem ve střevě jsou zbytky nestrávené potravy,
které se ukládají v střevních záhybech. Vytvářejí tam zátky, které mohou v organismu přetrvávat celá léta. Tyto zátky ukrývají celé kolonie plísní, virů a bakterií, které jsou tak stálým zdrojem otravy organismu. Dále tyto vyschlé zbytky jídla vytlačují ze svých míst okolní orgány, tlačí hlavně na bránici - dýchací sval, močové a pohlavní orgány. Není výjimkou najít u lidí několik kilogramů takových zbytků. Infekční ložiska ve střevě mívají obal z tuků, mléčných hlenů, cholesterolu, nestrávených zbytků potravy. Jsou uloženy buď přímo v záhybech střeva nebo pod sliznicí. Při mechanických očistách střeva lze vidět vycházet stovky střevních kamenů různé velikosti, např. při hydrocolonterapii byly nalezeny zbytky igelitu, alobal, semínka z exotického ovoce, konzumovaného před lety. Tato ložiska nepřetržitě chrlí do organismu toxiny, které se mohou dostávat do stěn cév, žil, do kloubů, ledvin, na kůži, do dýchacího traktu, lymfatického systému, močového a gynekologického systému, do centrálního nervového systému.
Nejhorším důsledkem střevní dysbiózy bývá porucha trávení tuků a živočišných bílkovin
Z výše uvedených látek totiž vznikají tzv. střevní karcinogeny, které jsou zásadním původcem každého onkologického onemocnění. Ve spojení s játry, žlučníkem a slezinou tak vznikají poruchy v nervovém systému střeva a následně k nedostatečnému nebo přílišnému pohybu jeho stěny (průjmy, dráždivý tračník, zácpy).
Východní lékař hodnotil kvalitu střeva podle pevnosti rtů,
především podle dolního rtu, podle váčků pod očima, podle ztuhlosti krční páteře a podle napětí svalů mezi palcem a ukazovákem. Emoční projevy nerovnováhy okruhu plic a tlustého střeva jsou depresivní stavy, smutek, podceňování, nedůvěra ve vlastní síly. Ne náhodou tyto projevy přicházejí ve větší míře v době podzimu, který je podle čínské medicíny přiřazen ek zmíněnému okruhu.
Střevo oslabuje a poškozuje
- typicky česká strava, bohatá na živočišné tuky, smetanu, mléko, mouku, stres, psychické zátěže
- vedlejší účinky léků, antibiotik, injekcí
- sůl, hlavně při při jídle na talíři
- nedostatek vitaiínů, zejména vitamin C
- přejídání, zvláště po 50. roce života
- častá konzumace kynutého těsta
Střevo posiluje a chrání
- lehká strava bohatá na zeleninu, vlákninu
- vyvážený pitný režim
- dostatečný přísun ovoce a zeleniny (vhodné jsou ovocné a zeleninové šťávy)
- česnek je ochráncem střevního prostředí
- sladkovodní řasa Chlorella
- semena indického jitrocele Psyllium
