Starší školní věk dětí - puberta a snaha o nezávislost
Starší školní věk je náročné období pro dítě i rodiče. Nastupují rychlé změny tělesných proporcí a mění se i psychika. Objevují se sekundární pohlavní znaky. U dívek přichází první menstruace a u chlapců ejakulace, což jsou již projevy pohlavní zralosti. Puberta s sebou přináší ale i to, že dítě se stává velmi zranitelným.
Chování je ovlivňováno vrstevníky
Dítě se svou partou má pocit příslušnosti, hrdosti. Dítě si buduje vlastní identitu, hledá odpověď na otázky kdo jsem a kým se mám stát, dochází k sexuální identifikaci a ztotožnění se s rolí ženy nebo muže. Postupně se odpoutává od rodiny, narůstá význam vrstevnických vztahů. Častý je ambivalentní postoj k rodičům, v rodině se mohou vyskytnout konfliktní vztahy.
Fyziologický růst a vývin
- Hmotnost a výška
Růst se ve srovnání s předškolním věkem výrazně zrychluje. Mezi 10. - 18. rokem narostou chlapci asi o 41 cm a přiberou přibližně 32 kg, dívky asi o 25 cm a přiberou přibližně 25 kg.
- Tělesné proporce
Dochází k prudkým a výrazným změnám. Růstový spurt se projeví nejprve na kosterním a svalovém systému (do dospělé velikosti narostou nejprve hlava, ruce a nohy), končetiny rostou rychleji než trup, dospívající působí jako "samá ruka, samá noha", jsou nemotorní, pohyby jsou nekoordinované. Později roste trup, začínají se rozšiřovat ramena, hrudník a boky. Mění se i lebka a kosti obličeje (čelo vyčnívá více dopředu, dolní čelist mohutní). Rozvíjejí se primární (souvisí přímo s reprodukčními orgány) a sekundární pohlavní znaky (vnější znaky, kterými se jednotlivé pohlaví odlišují - pubické ochlupení, růst prsů, mutace, rozšiřování ramen ...).
Vnímání
V období staršího školního věku se zdokonaluje úmyslná pozornost. Vnímání nabývá formu pozorování, je plánovitější, záměrnější a systematičtější. Dochází k rozvoji abstraktního myšlení. Kolem 13. - 14. roku lze pozorovat rozvoj úsudkového myšlení a schopnosti řešit nové problémy. Děti nejen poznávají, ale i hodnotí. Jejich hodnocení však nemusí být pro nedostatek zkušeností vždy objektivní. Objevuje se snaha samostatně řešit problémy. I zde lze někdy vidět jistou unáhlenost. Výrazně se rozvíjí logická paměť, úmyslná paměť převládá nad neúmyslnou. Zdokonalují se vyjadřovací schopnosti v hovorové řeči a rozšiřuje se rozsah slovníku. Schopnost koncentrace pozornosti může být v důsledku fyziologických změn organismu narušena, což se projevuje ve střídání zájmů v pubertě a nesoustředěnosti při učení. V pubertě do popředí výrazně vystupuje i obrazotvornost projevující se v tzv.denním snění. Obsahem mohou být plány do budoucna, různá dobrodružství ale i erotické touhy.
Osobnost dítěte v období puberty
Dítě je v tomto období introvertní, zaměřené na vnitřní prožívání. To jej přiměje k sebepozorování a sebehodnocení. Vznikají nové potřeby a zájmy ovlivňující jeho chování, jednání, sociální vztahy i citový život. S pohlavním dospíváním souvisí nová tělesná potřeba. Jde o pohlavní pud, který se ze začátku projevuje nepravidelně ale intenzivně. Dítě se neustále pozoruje a všímá si změny, které se v něm odehrávají. Je proto přirozené, že se v tomto období projevuje zvědavost ohledně sexuálních otázek. Chtějí získat odpovědi na otázky o pohlavním životě, pohlavních orgánech, rádi sahají po názorném, obrázkovém materiálu. Silněji se sexuální zvědavost projevuje u chlapců než u dívek. Chlapce více zajímá fyziologická problematika, zatímco dívky se více zajímají o psychologickou stránku vztahu. Do popředí tak vystupuje potřeba včasného a přiměřeného poučení o sexuálních otázkách. Nedílnou součástí dospívání je i sexuální vývoj a ve výchově sexuální výchova. Proto již v tomto věku je třeba vést mládež k zodpovědnému přístupu ve vzájemných vztazích a tím připravovat půdu pro odpovědné plánování rodičovství. Děti v období staršího školního věku začínají projevovat zájem o své budoucí povolání. Tyto zájmy ještě nejsou dost pevné, což se projevuje ve střídání jejich rozhodnutí. Celkově dochází k upevňování, prohlubování, specializování zájmů ale i k jejich rozšiřování o nové zájmy (např. zájmy vztahující se na budoucnost, zájem o vlastní duševní život, zájem o osoby druhého pohlaví aj.)..
Snaha o nezávislost
Výsledkem sebepoznávání a sebehodnocení je nárůst sebevědomí, které se u dospívajících projevuje touhou po sebeuplatnění a úsilím o nezávislost. Projevem tohoto úsilí o nezávislost je jevit se dospělým (chová a mluví s dospělým jako se sobě rovným, napodobuje dospělé - často i jejich nevhodnými projevy, např..kouření, pití alkoholických nápojů, předčasné sexuální zkušenosti) a samostatně se rozhodovat zejména v osobních záležitostech ( výběr kamarádů, společnosti, určování mimoškolního programu). Úsilí o nezávislost se v oblasti sociálních vztahů projevuje odpoutávání od rodiny. Vztah rodič - dítě se nepřerušuje, ustupují jen vztahy podřízenosti rodičům. Dítě důsledkem zvýšené kritičnosti pozoruje nejen kladné ale i záporné stránky a chyby dospělých. To v konečném důsledku vede k přehodnocování autority rodičů. K narušení vztahu k rodičům či až ke ztrátě autority dochází během nepříznivých životních okolností, které utvářejí vztahy mezi dospívajícími a dospělými, pokud dospělí vystupují vůči dospívajícím autoritativně, nerespektují jejich osobnost, pokládají je stále za děti atd.. I když o tom dospívající nemluví, dobré rodinné zázemí zůstává pro ně stále zdrojem jistoty a opory.
Vztahy k vrstevníkům
Dospívající navazují důvěrněji vztahy k vrstevníkům. Dospívajících v vrstevnických skupinách spojují společné zájmy, zážitky, starosti, problémy, dávají jim prostor na sebeuplatnění, jsou navzájem tolerantnější vůči svým nedostatkům a rozumí si v kritických postojích vůči dospělým. Mají své normy a tradice, které si dospívající osvojují a které ovlivňují i jeho chování. Mínění vrstevníků má totiž pro dospívajícího větší váhu než mínění rodičů či učitelů. Z potřeby mít někoho blízkého, který umí pomoci, vyslechnout, pochopit, komu se může dospívající svěřit, vyrůstají přátelství. Často se rozpadají, nejsou ještě velmi hluboké.
Upevňování a podpora zdraví
Důležité je klást důraz na správnou výživu. Objevit se mohou poruchy výživy a přijímání potravy jako jsou např.. obezita, mentální anorexie, bulimie. Do popředí v tomto vývojovém období vystupuje péče o kůži (akné). Dbát je potřeba na dostatek spánku a odpočinku, ale i aktivity. Mohou se objevit potíže vyplývající z nesprávného držení těla. U dívek jsou časté menstruační potíže, u chlapců úrazy a otravy. Vhodné jsou i návštěvy lékaře za účelem preventivních lékařských prohlídek a zapomínat nesmíme ani na prevenci úrazů a nehod (dopravních, sportovních).
Autor: Martina Dvořáková
