Stavba chaty - výkopové práce a základy
Výkopové práce a stavba základů - to jsou první stavební činnosti, které nelze obejít ani při stavbě chaty. Před jejich začátkem je nutné udělat přípravné zemní práce. Odstranit porosty, keře, stromů, pařezy, případně stará stavení, starou dlažbu, trávu a ornici.
Kdy začít
Někteří stavebníci zhotoví nejprve suterén, ten nechají v zimě "vymrznout" a na jaře pokračují ve stavbě přízemí a případného dalšího podlaží. V takovém případě stačí začít dělat výkopy a základy začátkem podzimu a do zimy se dokončí celý suterén. Druhá možnost je začít s pracemi na výkopech brzy na jaře a pokračovat postupně a plynule stavbou bez přerušení až do mrazů. Stavba je do té doby zastřešená, má osazená okna a dveře a uvnitř se může pokračovat s pracemi bez ohledu na počasí.
Složení základové zeminy
Podle české technické normy rozdělujeme zeminu z hlediska výkopových prací, terénních úprav, výkopů a násypů do sedmi tříd. Čím vyšší třídu zeminy máme na pozemku, tím jde oddělování hůře. Vykopanou zeminu můžeme použít na další terénní úpravy a svahování přímo na stavebním pozemku. U většiny projektů v technické zprávě se uvádí použití ornice - horní vrstvy výkopu v tloušťce 20 až 40 cm - na terénní úpravy, a proto se tento vykopaný materiál skladuje většinou přímo na stavebním pozemku.
Výkopy
Před zhotovením výkopů si dokonale prostudujeme výkresy výkopů a základů, protože přes základy procházejí instalace vody, plynu, kanalizace a na jejich prostupy přes stěny základů nesmíme zapomenout. Z hlediska výkopových prací rozlišujeme tři druhy výkopů:
- Stavební jáma - výkop, jehož šířka i délka v půdorysu jsou větší než 2 m a hloubka je maximálně 14 m,
- stavební rýha - výkop, jehož jeden půdorysný rozměr je menší než 2 m, délka nerozhoduje.Hloubka je maximálně 14 m. Pokud je výkop pro základovou patku užší než 2 m, nazývá se také rýha,
- stavební šachta - má půdorysný rozměr do 36 m2 a její největší rozměr je hloubka.
Pokud stavíme nepodsklepenou chatu, zhotovíme pouze stavební rýhy, do kterých vlijeme betonovou směs. Pokud stavíme podsklepenou chatu, celý velký výkop bude stavební jáma, na dně níž budou rýhy pro základy. Je důležité uvědomit si a ujasnit šířku těchto základů, protože by měly být asi o 20 cm širší (z každé strany nosného nebo obvodového zdi je základ rozšířen minimálně o 10 cm) než tloušťka suterénního zdiva. Je to kvůli lepšímu rozložení zatížení do základové zeminy.
Označení
V terénu máme obvykle kousky roxorů vyznačeny rohové body stavby. V minulosti se z těchto rohových bodů nakreslily na terén čáry vápnem, kolem budoucího výkopu se zhotovily lavičky a na lavičky se natáhly šňůry jako čáry obrysů základů. Lavičky se zhotovovaly jako jednoduché - deska s dvěma kolíky nebo jako rohové - dvě desky svírající pravý úhel s třemi kolíky - jako pomůcky na obrys rohů objektu. Lavičky se osadily 1,5 m od obrysů budoucího objektu, aby se při výkopech nesesunuly do stavební jámy. Dnes se výkopy dělají jednodušeji, na terén se nastříká obrys výraznými barvami ve spreji a může se kopat.
Rozměry
Podle technologie zhotovení suterénního zdiva a jeho kvalitního izolování proti vodě a ztrátám tepla je již v projektu určeno, zda se výkop z vnější strany zvětší (přibližně o 60 cm), a zda jsou stěny výkopu svislé nebo šikmé. Na zhotovení izolace je třeba na vnější straně výkopu vytvořit pásmo šířky kolem 60 cm - pracovní pásmo (tedy i stavební jáma je širší a delší asi o 120 cm), po dokončení spodní stavby mezeru zasypeme hlínou odloženou na dočasné skládce. Pokud projektant navrhl jinou technologii zhotovení suterénního zdiva - zevnitř stavby, stěna výkopu lícuje s obrysem základů a suterénního zdiva.
Zajištění stěn
Stěny výkopu mohou být svislé nebo šikmé. Závisí to od složení základové zeminy a od hloubky výkopu. Pokud je výkop mělčí než 1,5 m a zemina je soudržná, můžeme kopat svisle. Pokud je výkop hlubší, musíme stěny přepažit. Pokud je základová zemina nesoudržná, musíme ji také chránit před samovolným padáním přepažením nebo se rozhodneme pro šikmé stěny výkopu. V praxi se jako zkouška používá nasypání hlíny lopatou na malou hromadu a na základě sklonu tohoto malého kopečku se určí sklon šikmé stěny výkopu. Běžně se však zešikmené stěny výkopů používají velmi málo, protože se zvyšuje pracnost nutností obsypat objekt po zhotovení suterénu. Pokud je výkop hlubší než 1,5 m, musíme zhotovit pažení podle zásad bezpečnosti při zhotovování suterénního zdiva. Dělá se to většinou z desek, fošen nebo dílců. Dnes se na velké stavby ve velké míře používá vzpěrné pažení, které sestává z ocelových profilů.
Vyrovnání stěn a dna
Pokud je výkop nahrubo zhotoven, dočistíme stěny a spodní plochu. Čím rovnější spodní povrch máme, tím lepší podklad vznikne na zhotovení podkladního betonu. Pokud je chata navržena na pásových základech z litého betonu, na dně jámy musíme zhotovit rýhy hloubky a šířky podle projektu. Pokud je stavba založena na desce (v blízkosti řek, na nerovnoměrně únosné základové zemině ...), dno stavební jámy dokonale vyrovnáme.
Základy
Základy se obecně rozdělují na plošné (pokud je únosná vrstva zeminy hned pod povrchem) a hloubkové (pokud je únosná zemina hluboko v podloží). Stavbu chaty zakládáme jen na plošných základech a případnou nedostatečnou únosnost základové zeminy odstraníme rozšířením základů, aby v základové spáře vzniklo menší zatížení na jednotku plochy základů.
Základové desky
Pokud již jsme nuceni dělat výrazné opatření kvůli únosnosti základové zeminy nebo se obáváme pravidelného vylévání vody z koryta řeky, nebo stavíme na bývalé skládce, jako základ zhotovíme železobetonovou desku. Je to konstrukce vyskytující se hlavně v občanské vysokopodlažní zástavbě, ale dá se použít i se železobetonovými stěnami jako železobetonová vana, pokud zakládáme pod hladinou spodní vody nebo ve svažitém terénu a obáváme se přívalové podzemní vody z dešťů. Železobetonová deska je konstrukce tloušťky nad 40 cm, vyztužená ocelovou výztuží v obou směrech a musíme mít na ni statické výpočty a výkresy.
Materiál
Základové pásy i patky formujeme na místě z betonu nebo železobetonu. Do vytvořených rýh s jednostranným nebo oboustranným bedněním vyléváme beton až do výšky 10 cm nad dno stavební jámy. S pomocí ocelové výztuže, můžeme základy spojit se stěnami suterénu, které se dnes nejčastěji dělají také z betonu. Základy jsou namáhány hlavně na tlak, a tak volba materiálu bude správná, pokud vybereme pevný materiál s velkou objemovou hmotností i bez dostatečných izolačních vlastností, které pak vylepšíme dodatečnou tepelnou izolací. Na zhotovení suterénních stěn použijeme tzv. bednící tvárnice.
Bednící tvárnice
Ve stavební praxi se používá termín ztracené bednění. Znamená to bednění, které po splnění své hlavní funkce zůstává ve stavební konstrukci natrvalo. Zpravidla proto, že je zabetonované, a samotné konstrukci nepřekáží. Při používání bednících tvárnic z betonu se také hovoří o ztraceném bednění. Samo tvoří betonovou konstrukci. Třeba ho jen zalít betonem a popřípadě vyztužit. Pokud jsme se rozhodli pro použití dutých betonových tvárnic, postupně je ukládáme na sebe ve třech až čtyřech řadách, převažovala na polovinu nebo jednu třetinu tvárnice. Musí se ukládat do svislé roviny a současně kontrolovat vodováhou. Pokud přesně nesedí, pomáháme si malými dřevěnými klíny, které zůstanou mezi jednotlivými řadami tvarovek až do úplného ztvrdnutí betonu v tvarovkách. Podle projektu jednotlivé části suterénního zdiva pravidelně vyztužujeme ocelovou výztuží svisle i vodorovně. Každé tři-čtyři uložené řady postupně zaléváme betonem. Během stavby stěn suterénu podle výkresů kontrolujeme umístění a velikost otvorů - dveří a oken suterénu, přesné zhotovení překladů, konstrukce a prvky prostupující těmito stěnami, jako jsou otvory na kanalizaci, vodu, plyn, slaboproudou instalaci a jiné rozvody, případně možnost přímo do stěny zabudovat otvory na pozdější zhotovení elektroinstalace.
Prostupy
Na místech určených projektem vkládáme do bednění vložky, které po dokonalém ztuhnutí betonu vyjmeme. Otvory, které po nich zůstanou, slouží jako prostupy kanalizace, vody, plynu, elektroinstalací, pokud tudy budou procházet. Jako vložky můžeme použít trubky z PVC s většími průměry (nebo z kovových materiálů jako ponechány přechodky) vystlané pomačkaným papírem nebo vložíme před betonáž na patřičné místo polystyren, nebo dřevěný truhlík slučený z desek. Plný pevný materiál bychom neuměli z betonu dostat, protože beton se tuhnutím smršťuje a dokonale obepne všechny vložky.
Autor: Martina Dvořáková
