Dalo by se říci, že tuřín je vlastně takový "mix" mezi hlávkovým zelím a vodnicí. Někdy se nazývá se i brukev řepka tuřín nebo kolník.
Obsahuje velké množství vlákniny, dále vitamín C a karoten, minerály jako draslík, vápník, fosfor, sodík či železo. Neobsahuje žádný tuk a jen zhruba 27 kJ, díky čemuž je dobrou surovinou při dietách.
Nejlepší období na jeho vysévání je v březnu nebo v dubnu. Tuřín nemá rád čerstvě pohnojenou půdu. Jeho výhodou je, že je odolný vůči menším mrazům a dobře snáší i vyšší nadmořskou výšku. Citlivější je ale na přesušení. Tuřín sklízíme v době, kdy jsou bulvy dostatečně velké, nejpozději do příchodu silnějších mrazů. Vytrhané bulvy zbavíme listů a uskladníme je ve sklepě. Pozor si však třeba dát na správný výběr druhu, některé jsou určeny pouze jako krmivo pro zvířata!
Chuť tuřínu připomíná kedluben, a proto se hodí i do polévek či salátů (listy pokapejte citronovou šťávou nebo přidejte kajenský pepř). Chutný je také v kombinaci s brambory, případně se dá použít i jako jejich přímá náhrada a také si z něho můžete udělat kaši. Můžete ho také oloupat a nakrájený opéct v troubě na vymazaném plechu společně se zeleninou (cibulka, mrkev, fazole ) a posypat mletým kmínem či špetkou soli. Dále se tato zelenina dá použít i místo křenu a můžete si z něho udělat zásoby i tím, že ho zavaříte.
Tuřínu by se měli vyhýbat lidé s onemocněním nervové soustavy, trpící na žlučníkové kameny, s akutním zánětem žlučníku či jater.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu