Zákaz dětské "hry na doktora" může mít negativní vliv na sexuální vývoj dítěte
Jak reagovat, když si malé děti hrají na “doktory”? Je třeba mít obavy nebo to neřešit? Zachovejte klid, obavy jsou na místě jen ve zcela ojedinělých případech.
"Hry na doktory"
jsou lidovým označením pro dětské bádání po sexualitě. Takto se označují proto, aby se legitimizovaly: neboť pouze ten, kdo je lékař, smí vyšetřovat - a to celé tělo. Přitom se nabízejí následující otázky: Není s mým dítětem něco v pořádku, pokud si hraje na doktora? Měli by rodiče a učitelé v mateřské škole tyto hry akceptovat? Co se stane, pokud budou takové hry zakazovat? Jak je nejvhodnější reagovat?
Jak se děti dopracují ke hře na doktora?
Už velmi malé děti rády sexuálně experimentují: uspokojují se, objevují s dětskou zvědavostí své pohlavní orgány (sledují a dotýkají se jejich). V prvním roce života se dotýkají svých genitálií stejně náhodně jako jiných částí svého těla. Od druhého roku se učí "chápat" svět. K tomu patří i hravé objevování vlastního těla, ale i těla mámy a táty. Kromě toho chtějí děti v tomto věku vědět, jak se pohlavní orgány nazývají. Mezi třetím a šestým rokem se někdy cíleně dotýkají svých genitálií. Objevili totiž, že to v nich vyvolává příjemné pocity. Chtějí se dozvědět více o různých souvislostech, např.."Jak se dostane miminko do břicha? Proč kluci čůrají jinak než dívky? Děti si všímají, že kromě jejich pohlaví existuje ještě i jiné. Zvědavě objevují tělo svého kamaráda či kamarádky při tzv.. hrách na doktory. Ty začínají většinou tehdy, když si děti přejí dostat k Vánocům nebo k narozeninám lékařský kufřík.
"Já budu doktor a ty jsi jakože nemocný ..."
A jak hra vypadá? Při hrách na doktory si lehne "pacient" na postel, koberec apod. a "lékař" ho podrobně vyšetřuje. Začíná poslechem srdce, díváním do krku a pokračuje prohlídkou, zda je i tam "dole" vše v pořádku. Tyto hry jsou oboustranné: Děti se při tom svlékají, navzájem si ukazují pohlavní orgány a ohmatávají se, vyměňují si role. Přitom si mnohé z nich uvědomí poprvé rozdíl mezi ženou a mužem. Iniciativa nevychází jen od děvčete nebo jen od chlapce a žádné dítě se nemusí tomu druhému podřizovat. Většinou se tyto hry objevují mezi dětmi stejného věku nebo s jedno-až dvouletým rozdílem. Děti se při "lékařské prohlídce" většinou stahují do pozadí, protože nechtějí, aby o ní věděla i veřejnost. Hry na doktory je začnou nudit tehdy, když pochopí nejdůležitější rozdíly mezi dívkou a chlapcem.
Rodiče mohou být klidní
Dospělí jsou v tomto období často znepokojeni a nevědí, zda chování dítěte odpovídá "normálnímu" vývinu: "nezachází tyto hry příliš daleko?" Nebo "Dělám si starosti, aby starší dívky či chlapci nenaváděli mé dítě na nějaké hlouposti." Hry na doktory však představují ve smyslu vývojové psychologie něco absolutně přirozeného a normálního. Jsou součástí normálního dětského vývoje. Podezřelé je spíše, pokud si takto děti nehrají.
Co se děti při hře naučí?
Hry na doktora přinášejí dětem zábavu a posilují důvěru v smyslové vnímání. Je důležité vnímat, jaké pěkné může být vzájemně se dotýkat, hladit nebo se např.. krémovat. Ale i ten, kdo přebírá roli lékaře se něco učí: lékař přebírá odpovědnost a musí s pacientem zacházet mimořádně šetrně. Zkoumání vlastního (ale i cizího) těla ovlivňuje i vývoj osobnosti dítěte. Kdo se smí svého těla beze studu dotýkat a ví, že na něm nic není "fuj", ten se naučí mít své tělo rád a dává si na něj pozor. A dobrý pocit z vlastního těla je předpoklad pro to, aby z dítěte vyrostl otevřený a sebevědomý člověk. Člověk, který později bude umět aktivně prožívat své vztahy i svou sexualitu.
Hry na doktora - v jakém věku?
Většinou jde o děti ve věku 3 - 6 let. V této vývojové fázi začínají vědomě poznávat své tělo a chtějí vidět, jak to vypadá i u jiných dětí.Ale i děti, které navštěvují nižší ročníky základní školy, si rády hrají na doktory. Čísla, kolik procent dětí si takto hraje bohužel neexistují. Můžeme ale předpokládat, že téměř všechny děti si alespoň jednou v životě hrály na lékaře a pacienta.
Co dělat, když přichytíte děti při činu?
Důležitá je prevence. Nejlepší by bylo, kdyby se taková situace vůbec nevyskytla. I děti mají právo na soukromí, rodiče by proto neměli jen tak vpadnout do pokoje, když jsou dveře zavřené a měli by respektovat tajnůstkářství dětí. Za ním se skrývá touha po intimitě, která dětem přísluší právě tak jako dospělým. Pokud chtějí vstoupit do dětského pokoje, aby se přesvědčili, zda děti dodržují dohodnutá pravidla, měli by předtím zaklepat. Hry na doktora však nejsou mnohým rodičům po chuti. Proto mají často potřebu své děti "špehovat". Pokud pak vtrhnou do hry, cítí se děti "přichycené při činu" a rodiče bezradně. Pokud se to už tedy stalo, nejlepší je zůstat klidní: Můžete se obrátit na patě a říct dětem krátké "Přijdu později". A jste však příliš zaskočeni a neschopni v té vteřině zavřít dveře, stačí když se zeptáte, zda je vše v pořádku. Pokud děti přikyvují a zdají se být OK, nemusí se rodiče nic víc vyptávat. I v tomto věku děti pociťují stud, když jeden druhého pozorují nazí. I proto se při hře na doktora utahují do pozadí a nechtějí, aby se o tom dospělí dozvěděli. Proto většina dětí nebývá v takových situacích hovorná. Po skončení hry se můžete dítěte dodatečně zeptat například, jak se mu hra líbila, na co přišlo při vyšetřování "pacienta", zda se necítilo při hře nepříjemně nebo zda se to neodehrálo proti jeho vůli. Obecně je však třeba brát tyto hry s nadhledem. Čím klidnější budete s touto problematikou zacházet, tím lépe. Pokud přichytíte své děti, jak si hrají na doktora, neměli byste je začít hřešit. Nejnevhodnější reakce je: "Co to tu vy dva děláte!" Sexualita dětí by mohla být vnímána jako něco negativního.
Hra na doktora - nudné!
Jakmile budou dětem jasné základní rozdíly mezi dívkou a chlapcem, stane se hra pro ně nezajímavou. Pokud však budou rodiče dětskou zvědavost příliš omezovat nebo budou hry na doktory zakazovat, zůstane toto tabu téma ještě dlouhou dobu zajímavé a vzrušující.
Je v pořádku, když se děti svlékají?
Podle odborníků je to naprosto v pořádku. Děti zacházejí s nahotou ještě poměrně přirozeně a tuto nepředpojatost bychom jim měli ponechat. Při letním koupání v bazénu či moři mají mnohé děti radost, pokud smějí být nahé. Pro dospělé je to v protikladu k tomu jakýsi "přešlap" proti konvencím, kdyby měli skočit do bazénu úplně nazí. Od třetího roku se však i u dětí objevují první pocity stydlivosti. Hra na doktora jim v tomto smyslu dává povolení k tomu, aby se svlékly a prohlížely se, neboť takto to probíhá obvykle i u lékaře.
Pravidla
Jak jsme již zmínili, při hře na doktory by měly děti dodržovat určitá pravidla:
- Hry na doktory jsou povoleny pouze tehdy, pokud je chtějí hrát dobrovolně všechny zúčastněné děti.
- Každý si určuje sám, s kým si chce hrát.
- Každé dítě musí brát ohled na to, aby byla hra zábavou.
- Nikdo nesmí druhému způsobovat bolest!
- Pokud se některé dítě nechce zapojit do hry, pak může říci "ne" a hru opustit.
- Děti si nesmí vyhrožovat ani vydírat, aby někoho donutily ke hře.
- Každý musí akceptovat jakékoli "ne" toho druhého.
- Pokud jiní neakceptují "ne", může dítě požádat o pomoc dospělého - třeba dítěti zdůraznit, že se nejedná o žalování.
- Hry na doktory se akceptují pouze mezi vrstevníky - ne mezi dospělými a dětmi s větším věkovým rozdílem než jeden rok.
Tato pravidla by měla dětem ozřejmit dospělí a na jejich dodržování trvat nejen v rodině, ale také v jiných institucích, kde děti přicházejí do vzájemného kontaktu - např.. v mateřské škole. Aby se ze zábavné hry nestala chvilka bolesti a strachu, musí být "doktorovi" jasné, že nesmí udělat prohlídku bez povolení pacienta a nesmí ho ke hře donutit sliby ani vydíráním: "Jestliže se se mnou nechceš hrát na doktora, nebudeš už mým kamarádem / kamarádkou! "," Nebudeš si s námi hrát na schovávanou! "a podobně. Právě tak důležité je i to, že "pacient" musí vědět, že nemusí snášet hru proti své vůli, kdykoli může říci "ne" a vyžádat si pomoc dospělého. Pravidla pro hru na doktory třeba s dětmi probírat a vysvětlovat je opakovaně.
Kdy zasáhnout?
Dospělí by měli zasáhnout skutečně jen tehdy, pokud děti překročili stanovené hranice, například pokud:
- Starší děti nabádají mladší, aby si hrály na lékaře a vysvlékají se. V pořádku není, pokud zkoumá desetiletý chlapec čtyřleté děvčátko! Desetileté dítě je ve svém (sexuálním) vývoji už mnohem dál.
- Pozorují, že dítě i po měsících pokládá hru na doktory za nejdůležitější hru ze všech.
- Pokud si děti způsobují bolest - zakročení ze strany dospělých má být v takovém případě okamžité.
Pokud hry na doktory zakážeme
Rodiče reagují často na tento druh her silnými omezujícími zákazy jako např.. "Fuj! Necháš to! "Nebo" To se nedělá! Nechci to více vidět! " Pokud zakážeme sexuální činnost dětí (hry na doktora, sebeuspokojování), je třeba počítat s tím, že sexuální pohnutky budou obecně spojeny se strachem z trestu - a to i po skončení dětství. Potenciálními důsledky mohou být mnohé poruchy v sexuální oblasti, od rozsáhlého vyhýbání se sexuálním vztahem až po impotenci a frigiditu, ale i neurózy a psychózy.
Hra na doktora je mezi dětmi všeobecně oblíbená
a je velmi pravděpodobné, že zájem o ni projeví i vaše děti. Možná si při té příležitosti vzpomenete, jak jste se hrávali vy sami. Přistihli vás "při tom" rodiče? Jaká byla jejich reakce? Pokud dobrá nebyla, jaké to ve vás zanechalo pocity? Ale vy, když už víte, tak se určitě zachováte správně.
Autor: Martina Dvořáková
