Jak pěstovat rybíz?
Podnební podmínky pro jejich úspěšné pěstování máme, takže rybíz by neměly chybět v žádné zahradě. Vybrat si můžeme z pestré palety pěstitelských tvarů od kulovitého až po rozložitý keř, či dokonce stromeček.
1. Příprava půdy
Keříky nebo stromky vysazujeme nejlépe v podzimním období do dobře připravené půdy zbavené plevelů, do které jsme alespoň tři týdny před sázením zapracovali dobře vyzrálý kompost nebo hnůj. V horších půdách je vhodnější přidat přímo ke kru a při vysazování kvality je vyzrálý kompost.
2. Dokonalá výsadba
Na vysazování používáme jen kvalitní, nejlépe jednoletý nebo dvouletý rozmnožovací materiál s ověřeným zdravotním stavem. Keře vysazujeme do jamek 30 x 30 cm o něco hlouběji, než rostly ve školce, na vzdálenost 1,5 až 2 m. Pokud vysazujeme stromkové tvary, postačuje vzdálenost 0,80 až 1 m. Při stromků je nezbytný opěrný kolík, který musí být tak vysoký, aby zasahoval až nad místo roubování ušlechtilé části v korunce. Tímto úvazkem zabráníme případnému vylomení korunky při silnějším větru v místě srůstu s podnoží. Rostliny vysazené na podzim - v předjarním období před začátkem rašení seřízneme tak, že výhonky zkrátíme na 2 - 3 pupeny, čímž podpoříme tvorbu nových výhonků z pupenů kořenového krčku, které budou utvářet budoucí keř.
3. Řez v dalších letech
Křovité tvary
První rok po výsadbě ponecháme na keři podle intenzity růstu 4 - 5 silnějších, pravidelně rozložených výhonků.
Ve druhém roce z nových jednoletých výhonků ponecháme 4 - 5 vhodně rostoucích, aby tvořily pravidelný keř a vzájemně si nepřekáželi. Takto pokračujeme i další rok, abychom na tříletém keři, když nastupuje do plné rodivosti, dosáhli asi 5 - 6 jednoletých, 4 - 5 dvouletých a 3 - 4 tříleté výhonky.
Přibližně takový poměr větví je třeba udržovat řezem i v dalším období, přičemž odstraňujeme nejstarší výhonky a nahrazujeme je novými.
V případě, že růst nových výhonků je oslaben, lze jej povzbudit silnějším řezem, když odstraníme větší počet zejména starších větví - troj-, ale i dvouletých. Řešením může být i takzvaný řez "na hlavu", když seřízneme všechny výhonky, čímž keř zcela zmladit a tvarujeme od začátku. Keř může v závislosti od odrůdy dosáhnout výšky 1 až 1,8 m.
Stromečkové tvary
První rok po výsadbě ponecháme 3 - 4 vhodně rostoucí výhonky, v druhém roce 4 - 6 vhodně rozložených výhonků. Ty zkrátíme řezem asi o jednu třetinu, abychom podpořili jejich rozvětvení. l V dalším roce opět zkrátíme vzrostlé výhonky a zkrátíme i boční obrost na větvičky. Rodící stromeček by měl mít asi 5 - 7 větviček různého věku - staré kosterní postupně nahrazujeme mladšími výhonky vyrůstajícími z báze korunky.
V případě, že se na kmeni nebo při jeho bázi objeví výhonky vyrůstající z podnože - meruzalka, ihned jejich odstraňujeme.
4. Kterou odrůdu si vybrat?
Možnosti výběru jsou široké. Z osvědčených odrůd černého rybízu jsou to 'Otel', 'Eva', 'Viola', 'Katka', 'Titania', případně odrůdy z řady Benův - 'Ben Lomond', 'Ben Conan', 'Ben Giarn' a podobně. Mezi nejosvědčenější vysoce úrodné a kvalitní červený rybíz s dlouhými třásněmi patří raná odrůda 'Detvan' a pozdní 'Tatran', ale i 'Maraton' či 'Hron'. Z atraktivních bílého rybízu se lze rozhodnout mezi odrůdami 'Primus', 'Blanka', 'Gerlach', 'Dominika'.
Pozor, ptáci!
Nebude to dlouho trvat a místní ptačí populace objeví nové keříky. Velmi rychle mohou obrat celý keř a ozobí z větviček pupeny, takže vám zůstane jen holé nerodivé dřevo. Naštěstí existují různé plašiče, jako například vibrující páska či odraz světla ze zavěšených cédéček, jsou však účinné jen několik dní, protože ptáci si na ně zanedlouho zvyknou. Pokud se rozhodnete pěstovat několik keříků, stojí za to vyrobit si rám se sítí, která ptákům znemožní přístup
Jaký je rozdíl mezi jednotlivými druhy?
Červené a bílé
Mají mírnější růst základních výhonků a úrodu přinášejí na krátkých rodících větviček rostoucích na starším dřevě. Období rodivosti je delší, asi 7 až 8 let, a úrodnost je vyšší než u černých rybízu.
Černé
Vyznačují se silnějším růstem výhonků, úrodu přinášejí na jednoletém dřevě a na ročních přírůstcích větviček, které však nedosahují dlouhý věk. Nejlepší sklizně s kvalitními plody se získávají na jedno-až tříletých větviček. Starší, 4 - a víceleté, už nepřinášejí dostatečnou úrodu. Z tohoto vyplývají i zákonitosti řezu a formování keře nebo stromku.
