Noční nájezdy na ledničku mají vliv nejen na váhu, ale roste i riziko vážných chorob
Noční nájezdy na ledničku, to není jen tuk na břiše a nevzhledná pneumatika kolem pasu. Noční jedení může dokonce spustit i řadu nebezpečných civilizačních onemocnění.
Nebezpečné posunutí večeře
Posouvat si večeři na pozdní večerní hodiny je velmi špatný nápad. Organismus na potravu nedokáže přiměřeně reagovat. Může rozházet i hladinu glukózy, inzulínu, triglyceridů a cholesterolu.
Nedostatek spánku jako jedna z příčin
Jako příčinu vědci často udávají nedostatek spánku, který mnohokrát s pozdním vlčím hladem souvisí. Ale hned několik výzkumů potvrdilo, že ti co spí méně, než by potřebovali, mívají častěji problémy s hmotností, jakož i celkově s fungováním metabolismu. Na univerzitě v Pensylvánii se však podívali na to, co se stane, pokud lidé spí dostatečně, akorát si časy jedení o něco posunou.
Test pozdního jedení
Výzkumníci dobrovolníkům naordinovali, kdy mají jíst a spát. Nejprve si měli jednotlivá jídla rozložit mezi 8. hodinu ráno a 19. hodinu večer. Takto se stravovali během osmi týdnů. Potom následovala dvoutýdenní přestávka, a následná změna ve stravování. Dalších 8 týdnů mohli respondenti jíst jen od 12 hodin do 23 hodin. Celý čas přitom spali stejně, od 23 do 7. hodiny ranní.
Nemocné srdce
Na začátku výzkumu i během něho dobrovolníkům odebírali krev a dělali několik měření. Na konci se zjistilo, že v době, kdy jedli později, přibrali více. Množství jídla se přitom neměnilo. Také měli horší respirační kvocient, ze kterého se dá vyvodit, které makroživiny dokázali lidé metabolizovat. Při pozdějším pojídání docházelo ke zvýšenému metabolismu sacharidů a ke sníženému metabolismu tuků. Zvýšily se také hladiny glukózy, triglyceridů a cholesterolu. Ty mohou vést k cukrovce a k srdečně-cévním onemocněním.
Hormony způsobující zpožděný pocit nasycení
I s hormony to pořádně mávalo. Výjimkou byl jen stabilní spánkový hormon, melatonin. Jinak na tom byli hormony hladu a sytosti (ghrelin a leptin). Pokud dobrovolníci jedli dříve, hladiny hormonu ghrelinu u nich dosahovaly svého vrcholu během dne. Ten stimuluje apetit a leptin s pocitem nasycení. Znamená to, že účastníci pociťovali hlad dříve, ale déle se cítili sytí. Dřívější večeře tak může působit jako prevence před potřebou jíst pozdě večer a v noci. A účinně nám tím může pomoci s udržováním zdravé váhy.
