Nekonkurují si jako matka a dcera, nebojují jako otec a syn. Jejich vztah je někdy distancovaný, někdy vřelý, ale vždy formující. Otcové nemusí být ani slavní, ani geniální - pro své dcery jsou i tak idoly. Synové kopírují svého otce. Dcery ho obdivují. Synové se chtějí stát hrdiny, dcery milují hrdiny. Synové se vychloubají před svým otcem, dcery se s ním chtějí oženit.
Sotva je někdo v životě ženy ještě tak důležitý jako její otec. Pouto dívky ke svému otci má enormní význam pro její životní štěstí a štěstí v lásce. Protože jí otevírá takový obzor zkušeností, ke kterému by jinak sotva našla přístup. Na silném rameni otce jsou dívky vedeny do světa, který je zcela odlišný od emocionality poznamenaného světa žen. A je rovněž potřebné pro zdravý duševní a sociální vývoj.
Jaké směrodatné je chování otců právě v souvislosti s formováním ženského sebevědomí, dokazuje výzkumná práce amerických vědkyň. Ve svém výzkumu se zaměřili na hledání zdůvodnění vynikajících úspěchů u 25 top manažerek. A narážely přitom stále znovu a znovu na otce, kteří se velmi angažovali při výchově a nacházeli si spoustu času pro své děti a nechali je zúčastňovat se i mužských aktivit, jako např.. rybaření a lovu. Pro každého otce bylo důležité, že jeho dcera ukázala odvahu jít do rizika a byla otevřena i vůči neobvyklým úkolům. V lepším případě získaly dcery schopnost umět se prosadit v práci i na veřejnosti - aniž by přitom musely zapírat svou ženskost. Otcovská důvěra v jejich schopnosti dělá dívky silnými. Otec je zde více než matka na to, aby dětem dopřál svobodu. S ním může dcera dobýt část jeho světa a tím získat důvěru v sebe samu. Mnohem častěji než mámy jsou otcové ti, kteří podnítí své dcery k tomu, aby se vyšplhaly na nejvyšší větev stromu nebo prošly cestou plnou nebezpečí. Svět otce - ztělesňuje znalosti, bojovného ducha a schopnost prosadit se a formuje ženské ego.
Uznání od otce je pro dceru stimulem něco dokázat. Jeho zpětná vazba jí přináší šanci, aby rozvíjela svou osobnost a obraz o sobě tak, aby věděla dobře vnímat konkurenci v životě. Emocionálně stojí sice matka dívce blíže - s ní se identifikuje, ale v očích otce umí dcera vyčíst působení své osoby a svého chování, může vidět, jak to chodí ve vnějším světě. Při styku s otcem se kladou základy toho, aby dívka uměla později zhodnotit, jaký obraz má o sobě, jak umí vycházet s jinými lidmi a jaký typ mužů bude ve svém životě preferovat. Otcové doplňují osobnostní strukturu svých dcer, nabízejí jim doplňkové alternativy k ženskému spektru chování, tvrdí odborníci. Dcery se učí ve styku se svým otcem, že s ním musí jednat jinak než se svou mámou, aby zabodovaly a získaly si respekt.
Dcery se učí od otce i to, jak si získat respekt ve světě mužů. Odborníci se shodují v jednom: Otcovy reakce na chování své dcery a to, jaký vztah má k její matce, jeho role v partnerství a jeho každodenní vystupování jsou určující. Na modely otce se formuje nejen postoj žen k mužům, ale nastavují se i výhybky pro výběr budoucího partnera. Vědci z univerzity v Chicagu se v dlouhodobé studii ptali dcer na jejich představy o vysněném partnerovi. Většina dotázaných žen udávala, že se chce vdát za úplně jiný typ muže, jakým byl jejich otec. Přesto si dvě třetiny z nich by si vzaly takovou kategorii muže, která jim byla od malička tak důvěrně známá. Tedy zčásti závisí i od otce, zda se bude moci z dcery rozvinout sebevědomý veselý člověk, který bude mít důvěrný vztah k mužům. Otec je víc, než jsme si dosud mysleli, pro svou dceru důležitý i proto, že umožňuje odpoutání se od mámy, se kterou jsou děti od narození úzce spjaté. Toto odpoutání je třeba, aby se dívka stala samostatnou osobností. Dcera to může dosáhnout až v interakci vztahů s otcem a matkou. Navzdory měnícím se obrazům mužské a ženské role zůstává otec důležitým při otevírání se světu, při rizicích směrem k vnějšímu světu, při sebeuplatňovaní a síle prosadit se. Matka spíše pro bezpečí, návrat směrem dovnitř, blízkost a svornost. I s otcem se chce dcera identifikovat, chce mu imponovat a dělat tolik, kolik si on přeje. Na otci může dcera odzkouší své chování, cvičí si, jak se chovat v mužském světě a sbírá informace pro svůj budoucí profesní i milostný život.
Dnes nejsou otcové už jen idolem a živitelem, ale i chápavým důvěrníkem. Ze všech rodinných vztahů v posledních desetiletích došlo k největším proměnám právě ve vztahu mezi otci a dcerami. Protože hned dvě společenské hodnoty byly definovány nanovo: na jedné straně zacházejí rodiče se svými dětmi otevřeněji, na druhé straně jsou ženy a muži rovnoprávnější. Mnozí rodiče jsou si vědomi toho, že matky a otcové mají pro dítě stejný a nenahraditelný význam. Neboť ztráta otce je pro dítě vždy traumatickým zážitkem. Důležitá součást rodiny se tím odbourá z rodiny a nelze ji nahradit jinými osobami. Často zde dochází k narušení připravenosti podat výkon a v kontaktování a vztahovém chování dcer. Ale i tak situace rozchodů nemusí být chorobnými. Pokud tehdy rodiče navzájem kooperativně vycházejí a jsou zde s potvrzením svých generově specifických rozdílů oba pro dítě, může vzniknout zdařilá "patchwork-rodina". Těžká situace nastane tehdy, když se otec chová vůči své dceři odmítavě, pokud špatně vychází s matkou nebo pokud se cítí nějakým způsobem ohrožen ženskostí své dcery. Pak zprostředkovává své dceři ve vztahu k její existenci jako ženy špatný pocit. Neboť chování otce značně ovlivňuje dceru. Její sebevědomí, její vlastní pohled na ženskost a způsob, jakým bude vycházet s muži včetně sexuality, leží z velké části v rukou otce. Zde je nutná nejen angažovanost ze strany otce, ale i otevřenost matky. Jen společnými silami vytvoří ze svého malého děvčátka sebevědomou ženu, která si bude umět v životě poradit.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu