Otevřené krby a nová paliva
Účinnost klasického otevřeného krbu je minimální, asi 20%. V současnosti je tedy vytápění krbem nehospodárné. Zatímco v peci získáme z 1 kg dřeva přibližně 3,5 až 4 kWh (při účinnosti 80%), ve otevřeném krbu jen 0,8 kWh. I samotné rozdělení tepla u krbu je nevhodné - zatímco blízko ohnisku je horko, zbytek místnosti je chladný.
Při provozu otevřeného krbu se nevyhneme vlivům atmosférických poruch
Třeba se smířit s tím, že do místnosti občas zakouří. Tento jev, stejně jako poletující popílek, se neshodují se současnými požadavky na čistotu. Pokoj s krbem totiž třeba častěji uklízet a malovat. Stejně problematické jsou i textilie, které časem "zajdou". Tyto nežádoucí vedlejší účinky lze odstranit pomocí různých technických instalací. V některých objektech se zřizují zvláštní místnosti určené speciálně k posezení při otevřeném krbu. Krb má tedy spíše dekorativní charakter. Ocení ho většinou "labužníci ohně", kteří umí vychutnat atmosféru vytvořenou hrou plamenů a kterým chvíle neopakovatelné pohody u ohně nepokazí ani případný kouř či popílek.
Co se změnilo?
Stavebně-technické výpočty návrhů otevřených krbů lze nalézt ve starší odborné literatuře, po změně stavebních technologií po roce 2000 již však tyto teorie nelze spolehlivě použít.
• Otevřený krb potřebuje velké množství vzduchu, aby v něm mohl hořet oheň. Moderní budovy jsou téměř vzduchotěsné, krb ve nich tudíž nemá dostatek vzduchu. V minulosti se stavby neutěsňovali - i zavřená okna a dveře dokázali krb zásobovat dostatkem vzduchu. Dnes přivádíme vzduch ke krbu z vnějšího prostředí samostatným přívodem.
• Je také nevhodné, abychom i to málo ohřátého vzduchu, což krb vyprodukuje, vypustili nahoru komínem. Původně se krby dimenzovaly a zkoušely na cihlové, tepelně neizolované komíny většinou s kvadratickým průřezem. Komín z těžkých materiálů, jako jsou cihly či kámen, spotřebuje mnoho tepla na svůj vlastní provoz. Cihelné zdivo a obdélníkový či čtvercový průřez kladou proudícím spalinám velký odpor. Dnešní komíny jsou vysokoúčinné - dokáží odsát více spalin než jejich předchůdci, mají silnější tah, ale už není co odtahovat, protože budova je vzduchotěsná. Spaliny proniknou do obytného prostoru, neboť podtlak v budově jim nedovolí uniknout. Není snadné dostat se k novějším teoriím dimenzování a obvykle se zkusmo přizpůsobují starším výpočetním metodám. Při některých problematických stavbách krbů se realizuje takzvaný pokusný krb. V měřítku 1: 1 lze postavit funkční krb z plynosilikátů, který vydrží přibližně 20 provozních hodin. Lze si tak ověřit, zda v daných podmínkách bude krb fungovat. Následně se takový krb začne stavět z pevných a drahých materiálů.
• Do otevřených krbů se dnes kromě dřeva preferují i jiná paliva, například hořlavé svíčkové gely, které se dodávají v nádobách s knoty a vkládají se do zabudovaných otvorů. Výhodou těchto gelů je, že hoří bezpečně, nečoudí, jejich spaliny jsou čisté a mírně aromatizované a také se při jejich hoření neprodukuje popel. Na odvětrání spalin postačí v takovém případě užší komín. Svou renesanci zaznamenaly i plynové krby, které se znovu začaly používat. Mají čistý provoz, ale vyžadují dostatek bezpečnostních zařízení, aby se při případném zhasnutím plamene ihned vypnul i plyn.
