Problémy s dětmi aneb Žárlivost nejen prvorozených
Rivalita mezi sourozenci je běžná, ale závisí na věku dětí, jejich počtu a hlavně také na postoji rodičů. Často právě posledně jmenovaní mají značný podíl na tom, že přeroste únosnou míru. Jak proti ní bojovat a proč nebývá jen výsadou prvorozených?
Při jakém věkovém rozdílu je největší soutěživost?
Žárlivost mezi sourozenci vzniká z důvodu, že každé dítě musí soutěžit o svůj vlastní díl rodičovského času a pozornosti. Největší rivalita mezi dětmi nastává tehdy, pokud je věkový rozdíl mezi nimi 18 až 24 měsíců. Nejmenší rivalita je zpravidla v případě, pokud je rozdíl mnohem menší nebo mnohem větší. Pokud je první dítě velmi malé, je zaujaté samo sebou, že si vlastně téměř ani nevšimne, když v rodině přibude další miminko. Pokud má starší dítě v době příchodu miminka už 5 - 6 let, bude se cítit spíše spojencem rodičů v péči o malého prcka, než by ho považovalo za hrozbu. Má vytvořenou vlastní identitu, uvědomuje si jistotu mateřské i otcovské lásky a necítí potřebu o ni bojovat. Už dokáže rozumově pochopit, že máma ho má ráda stejně, jako mladší sestřičku nebo bratříčka.
Žárlivost není výsadou pouze prvorozeného
Soupeření o rodičovskou pozornost a sourozenecká žárlivost však není výsadou pouze prvorozeného dítě. Dlouhodobé výzkumy potvrzují, že i třetí či čtvrté dítě může odmítat přijmout novorozence přesto, že je od narození zvyklé žít ve velké rodině a dělit se o pozornost a lásku rodičů. Rovněž může benjamínek rodiny žárlit na své starší sourozence. Počáteční rivalita a odmítání nového sourozence však v případě vícečlenných rodin není až tak častá a zejména výrazná jako v rodinách s jedním či dvěma dětmi.
Největší problém - batole
Typické batole se pokládá za středobod vesmíru, má vytvořenou jasnou hierarchii, v níž je ono na samém vrchu a všichni ostatní jsou pouze na to, aby ho hýčkali, plnili jeho požadavky a hráli se s ním. Pokud se v rodině, v níž je batole, jednoho dne objeví miminko, je to pro něj strašný šok. Miminko si bude vyžadovat velmi mnoho času a pozornosti, a tak ono jako "větší" už nebude středem rodičovské pozornosti.
Rivalitu mezi sourozenci lze eliminovat ...
Pokud čekáte miminko a máte doma batole, řekněte mu o sourozenci několik týdnů předtím, než se narodí. Se starším dítětem v předškolním věku můžete o novém přírůstku mluvit okamžitě od potvrzení těhotenství, batole však nemá dlouhou paměť a čas je pro něj neznámý pojem. Pokud mu řeknete, že něco pro něj důležité či zajímavé se v budoucnu stane (např. za týden půjdete spolu do jeho oblíbeného parku), každý den bude očekávat, že už je "za týden".
Jak se chovat po narození miminka?
- Věnujte hodně lásky a pozornosti staršímu dítět.i
- Malé miminko si ze začátku vyžaduje velmi mnoho pozornosti. Zatímco se máma stará o miminko, měl by se otec, příp. jiný člen rodiny (babička, dědeček), věnovat batoleti.
- Každý den alespoň na chvíli zařiďte, abyste se mohli věnovat prvorozenému bez přítomnosti miminka. Ideální je, pokud tatínek půjde s miminkem na procházku a vy si spolu uděláte svůj program - čtete knížku, povídáte si, hrajete si spolu.
- Často říkejte batoleti, jak ho malý bratříček či sestřička velmi miluje.
Co ještě můžete udělat pro to, aby byl příchod nového člena rodiny pro vaše batole téměř bezbolestný ?
- Dívejte se na velké obrázkové knížky s bříšky a malými miminky.
- Řekněte mu, že miminko ho bude velmi milovat.
- Vy bude milovat i miminko, ale jeho budete milovat stále stejně.
- Jděte spolu do obchodu koupit pro sourozence výbavičku, při výběru berte v úvahu i názor vašeho prvorozeného.
- Poproste dítě, aby vybralo dárek pro miminko - hračku.
- Vy zase kupte hračku pro starší dítě, kterou mu "daruje" miminko (dárek vyndejte z tašky po příchodu z porodnice).
Udělejte vše pro to, abyste nepodporovali sourozeneckou rivalitu ...
- Nikdy děti neporovnávejte, budete tím zvyšovat soutěživost mezi nimi a v konečném důsledku můžete v nich vyvolat vzájemný odpor a nenávist.
- Myslete vždy na to, že vaše děti jsou individuality a každé z nich vyžaduje individuální přístup, to, co platí na jednoho, nemusí zabrat na druhé dítě.
- Podporujte je ve společné hře.
- Pomáhejte jim vyřešit spory a problémy. Mnoho rodičů nechává na své děti, aby si spor vyřešily samy. Ze začátku to však nemá smysl, neboť malé děti v životě neviděly, jak se takové problémy řeší, a nevědí jak se k nim postavit. Řešením však nikdy nejsou věty jako: "Starší je chytřejší, tak ustoupí."Nebo "Starší má přednost. "
- Starší děti si často myslí, že mají výsadní právo být na řadě první. Podporuje to v něm např. i fakt, že ve většině rodin se oblečení i hračky dědí od starších sourozenců. Alespoň občas se vymaňte z tohoto stereotypu - i mladší dítě může příležitostně dostat nové kalhoty či hračku.
- Těšte se nejen z úspěchů, ale i snahy vašich dětí. Možná starší dítě má ve škole výborné výsledky, přestože ho nikdy nevidíte učit se a naopak mladší se stále snaží, ale nedaří se mu tak. Nezapomeňte vždy ocenit i jeho "snahu ze všech sil".
- Pamatujte na to, že i když se budete jakkoliv snažit, absolutní spravedlnost neexistuje. Důvody jsou věkový rozdíl, individualita, různé povahy. Např .: pokud se může 10leté dítě občas podívat na večerní film, neplatí to pro pětileté dítě. Nebo to, co pro jedno dítě může být velkým trestem, jiné s radostí přivítá (např. příkaz odejít do dětského pokoje).
