Rekonstrukce podkroví - stavební povolení
Rekonstrukce podkroví znamená vestavba nové bytové jednotky bez změny vzhledu budovy. Vyžaduje ale důkladné zateplení, nový přívod energií, nová okna a podlahy, ale často také rekonstrukci střechy. Jedná se o značné úpravy, na které je třeba stavební povolení. Při rekonstrukci je kladen důraz na protipožární předpisy a na to, aby se nenarušila statika domu.
Krov
Hodně práce ušetříme, pokud krov tvoří krokvová konstrukce bez vazných trámů nebo hambálková konstrukce. Mají sice nevýhodu, že se jimi nedá realizovat průnik dvou střešních rovin ani vybudovat větší vikýř, pro který je třeba posunout krokev, jejich plusem však je, že nepotřebují podepření pomocí stolice, protože všechny síly ze střechy do zdí přenášejí krokve (s délkou do 5 m ). Stolice zmenšují využitelný prostor při budování podkroví. Z tohoto důvodu se dnes i na novostavbách menších domů opět dělají jednoduché krovy, které umožňují využívat celou výšku krovu jako obytný prostor.
Užitná plocha
Do užitné plochy v podkroví se započítává pouze plocha, nad kterou je světlá výška nejméně 1 300 mm. Světlé výšky 2 600, 2 500 a 2 300 mm musí být v podkroví minimálně nad polovinou půdorysné plochy. Na vytvoření podkrovní místnosti, která by odpovídala místnosti s rovným podhledem a plochou 18 m 2, tedy potřebujeme přibližně 22,5 m 2 plochy podkroví se šikmými stěnami.
Schodiště
V rodinných domech nebo dvoupatrových bytech musí být schodiště široké nejméně 80 cm. Na překonání výšky 250 cm (výška běžné místnosti) se navrhuje obvykle 16 stupňů (schodů), pokud jde o přístup k trvale obydleným prostorům.
Zateplení
Všechny nedostatky krovu, které by mohly mít vliv na bezpečnost a kvalitu bydlení, odstraníme, neboť po zateplení střešního pláště již krov nebudeme moci vizuálně kontrolovat.Na zateplení se často využívá minerální vlna, polystyren, případně polyuretan v tloušťkách 20 cm a více, a to zejména jako ochrana proti teplu v letních měsících. Desky z těchto materiálů uložené na bednění nebo laťování (tzv. izolace nad krokvemi) tepelně chrání všechny vnitřní části střechy. Takto mohou být krokve zevnitř viditelné (přiznané), čímž esteticky dotvářejí atmosféru podkrovního prostoru. Jinou možností je vkládat izolaci z minerálních vláken mezi krokve. Přestože má dřevo dobré izolační vlastnosti, vytváří v konstrukci tepelné mosty. Proto mezikrokevní izolaci zpravidla doplňuje také izolace pod krokvemi. Tento nenáročný způsob je vhodný při svépomocných pracích. V praxi se často vyskytuje kombinace všech tří způsobů izolování.
Hydroizolace
Tepelnou izolaci, která může přijímat vodu, chráníme před vlhkostí z exteriérové strany střešní krytinou a pojistnou hydroizolací - difuzní fólií. Umístěna je pod střešní krytinou. Buď je položena přímo na tepelné izolaci, nebo těsně nad ní vytváří tzv. větrací mezeru. Fólie umožňuje odpaření vody z izolace, ale nepropouští vodu dovnitř. Z vnitřní (interiérové) strany, kde se vyskytuje vodní pára (z vydýchaného vzduchu, vlhkosti z koupelny, kuchyně apod..), Chráníme tepelnou izolaci před vlhkostí parozábranou (obvykle fólií z plastu a kovu).Navlhnutím totiž tepelná izolace ztrácí své tepelně izolační vlastnosti. Všechny spoje na fólii přelepíme těsnící páskou, protože v prostoru pod izolací hrozí kondenzace vodní páry a vznik plísní.
Podhled
Jde o část střešního pláště viditelnou zevnitř podkroví (povrch šikmých stěn). Podhled můžeme udělat z dřevěného obkladu, sádrokartonu a pod. Můžeme ho montovat na celou šikmou rovinu střechy až k hřebenu (v halách, obývacích pokojích nebo jídelnách) nebo vytvořit vodorovný strop, který napojíme na šikmé plochy podkroví.
Prosvětlení střešním oknem
Střešními okny lze zajistit přístup světla i do středu podkrovních místností a tím je rovnoměrně prosvětlit. Sluneční paprsky mohou přes střešní okno dopadat přímo do místnosti i několik hodin denně. V zimních měsících střešní okna tímto způsobem přispívají k vyhřívání podkrovních prostor. Kromě toho umožňují i účinné větrání. Střešní okna umístíme ve správné výšce! U vysoko umístěných oknech ztrácíme kontakt s okolím. Pokud je spodní hrana okna vzdálena 90 cm od podlahy, zajistíme výhled i sedícím osobám. Okna se sklonem střechy do 60 ° by měly mít horní držadlo. Při vyšší podezdívce nebo při sklonech střechy nad 60 ° by měly mít dolní držadlo a měly by být výklopné. Standardně se montují střešní okna s dvojitým sklem, přičemž vnější tabule je z kaleného skla a vnitřní sklo má ochrannou fólii. Rámy se vyrábějí především z dřevěných lepených profilů (borovice v kombinaci s hliníkem, mědí nebo titan zinkem). Používají se i plastové rámy, které mohou být kombinovány se dřevem. U střešních oken je důležité i vnitřní zastínění (žaluzie, stínící roleta, svinovací síť).
Zásady při montáži
Je výhodné, pokud je šířka okna stejná jako světlá vzdálenost mezi krokvemi. Při širším okně je třeba poměrně komplikovaně posunout krokev. Spodní a vrchní ostění upravíme (spodní má být svislé, svrchní vodorovné). V spolupůsobením se vzduchem z topného tělesa takto zabráníme jeho orosení v zimě a umožníme lepší prosvětlení interiéru a snadnější ovládání okna. K zajištění obtékání okna dešťovou vodou na okrajích necháme volný prostor široký zpravidla 6 cm (závisí od konkrétního okna), u horního ostění i více. Pojistnou hydroizolační fólii vytáhneme až na rám okna. Rohy okna důkladně utěsníme. U větrané střechy osadíme nad okno žlab na odvádění zkondenzované vlhkosti. Okno tepelně zaizolujeme po celém obvodu. Parotěsnou zábranu připevníme i na rám okna. Stavba vikýře je výrazným zásahem do vnějšího vzhledu budovy. Pokud ho použijeme při bydlení v podkroví, nejde už o vestavbu a nemusíme na něj vždy dostat stavební povolení.
Příčky
Na montované příčky a stropy lze využít sádrokartonové, sádrovláknité či dřevovláknité desky.Jejich výhodou je rychlost výstavby suchým způsobem (bez použití malty), menší zatížení nosných konstrukcí, rovný podklad na případné obklady a lehčí montáž instalací. Desky můžeme povrchově upravit omítkou, tapetami, malbou nebo jejich obložit. Příčky ze sádrokartonu unesou i běžný keramický obklad. Na dostatečně únosných místech můžeme postavit těžší příčku i z tradičních zdicích materiálů, např.. z pórobetonových tvárnic nebo cihel příčkovek. Výhodou je i dostatečná pevnost pro zavěšení těžších předmětů (umyvadel, WC, skříněk apod.)
Podlaha
Z desek si můžeme systémem suché montáže vybudovat tzv..plovoucí podlahu. Na desky z minerálních vláken či na suchý násyp, který překryjeme separační fólií proti pronikání vlhkosti, ukládáme masivnější roznášecí vrstvu ze sádrokartonových, cementotřískových, dřevoštěpových či podobných desek. Na nášlapnou vrstvu použijeme podlahovou krytinu z PVC, keramickou dlažbu, dřevěné či laminátové parkety.
Energie a vytápění
Při projektování a realizaci sítí elektřiny, vody a plynu se vždy obraťme na odborníka. Měli bychom však dopředu vědět, jaké spotřebiče budou v podkroví, kolik elektrických zásuvek budeme potřebovat apod. Nejvýhodnější je napojit podkroví na původní otopnou soustavu, případně využít lokální topidla. Nové etážové topení s novým zdrojem tepla je finančně náročná alternativa, ale při větších plochách podkroví se jí asi nevyhneme.
