Rekonstrukce podkroví - výhody a zásady přestavby
V centrech měst přibývají opravené střechy, na kterých střešní okna signalizují obydlené prostory, a v okrajových čtvrtích vyrůstají na panelácích nové nástavby. Město se nerozpíná do šířky, ale roste do výšky. Důvody jsou zcela zřejmé: Výhodou jsou kratší vzdálenosti, úspora investic za nový pozemek a vybudování inženýrských sítí i ušetřená půda, kterou bychom jako cenné přírodní bohatství měli chránit nejen pro současnost, ale i do budoucna.
Stavební úřad
Na obydlení podkroví je vždy třeba stavební povolení. I v případě, že se nemění tvar krovu, zachová se výška hřebene i uliční římsy, tedy zůstává stejný vnější vzhled střechy, vždy jde o zásah do nosných konstrukcí a změnu způsobu užívání stavby, které bez stavebního povolení nesmíte udělat. Každý případ se řeší individuálně na příslušném stavebním úřadě podle místní působnosti. Výhodné je, pokud si s architektem sjednáte v rámci vypracování projektové dokumentace i vyřízení potřebných povolení. Stavební zákon je totiž složitý a dát si vypracovat projekt, který si budete muset po první návštěvě stavebního úřadu předělat, není zrovna ekonomické řešení.
Obecné zásady
Podkrovní prostor se musí rekonstruovat tak, aby zůstala zachována únosnost a stabilita konstrukcí v celém objektu. Pro zajištění celkové pohody je důležitá dostatečná a kvalitně zhotovena izolace střešního pláště, jakož i vhodný systém vytápění. Komfort může zvýšit klimatizace. Musí být splněny také nároky na denní osvětlení a větrání všech obytných místností - důležité je dobře rozvrhnout počet, velikost a umístění střešních oken a vikýřů, například i vzhledem ke světovým stranám. Kvalitní okna s možností přiměřeného větrání jsou základem příznivého klimatu jak v létě, když mají podstřešní prostory tendenci se přehřívat, tak i v zimě. Důležité bodem je, přísné dodržení platných norem pro požární bezpečnost staveb, které se týkají stavebních konstrukcí a materiálů včetně povrchových úprav.
Suchá výstavba
V podkroví je optimálním stavebním postupem suchá výstavba. Jedním z vhodných stavebních materiálů jsou sádrovláknité desky, které jsou zároveň ochranou proti požáru i akustickým izolačním prvkem. Díky impregnaci, která se nanáší již při výrobě, je lze použít i v místnostech s vysokou vlhkostí vzduchu - v kuchyních a koupelnách. Jsou relativně pevné - například deska s tloušťkou 12,5 mm zabudovaná v příčce nebo stěně dokáže bez jakékoliv výztuhy nebo využití podpůrné konstrukce unést na šroubu s příchytkou (hmoždinkou) svislé zatížení až 50 kg. Přebroušením a vytmelením spojů se jednoduše dosáhne rovný a hladký povrch.
Zateplení střechy
- Základem příjemného bydlení v podkroví je dobře zateplená střešní konstrukce - na výběr je několik typů izolačních materiálů (například minerální vlna, pěnový polystyren, foukaná celulózová izolace atd..) a několik možností jejich uložení. Aby celkový tepelný odpor odpovídal současným stavebním normám, vrstva tepelné izolace by měla být silná okolo 200 mm (a více). Tepelnou izolaci lze umístit několika způsoby. Asi nejčastěji se jedna vrstva ukládá mezi krokve a další pod nebo nad ně tak, aby se v součtu dosáhla potřebná tloušťka izolace. Pokud bude izolace nad krokvemi, nezmenší se výška podkrovního prostoru a obnažené krokve se mohou stát originálním interiérovým prvkem. Zajímavá je i možnost prakticky využít dřevěnou konstrukci krovu - může se stát součástí polic, posloužit k zavěšení dekorací a podobně.
- Sádrovláknité desky jsou vhodným materiálem pro montáž dělících příček (nenosných i nosných), předsazených stěn, zavěšených podhledů, nosných stropních konstrukcí i podlahových systémů.
- Při zateplování podkroví se nesmí zapomenout na parozábranu - jejím úkolem je zabránit pronikání vlhkosti z interiéru do střešní konstrukce. Vlhkost by totiž snížila izolační schopnost zateplovacího materiálu a mohla by také způsobit hnilobu, plísně a další degradaci materiálů ve střešní konstrukci, která by mohla vyústit až do narušení statiky celé střechy. Parozábrana se ukládá pod vrstvu tepelné izolace (ze strany interiéru) a svou funkci bude plnit pouze tehdy, pokud budou všechny její spoje i připojení na ostatní střešní prvky dokonale těsné.
Jakou technologii výstavby zvolit
- Mokrým stavebním procesem je lepší se v podkroví vyhnout - zkušenosti ukazují, že technologie suché výstavby nejlépe vyhovuje tak na vybudování příček, oddělujících jednotlivé prostory, jakož i na realizaci nových podlah. Takové konstrukce mají pro podkroví hned dvě výhody - jsou relativně lehké, takže zbytečně nezatíží původní stavbu, a dřevěnému krovu vyhovuje i to, že do stavby nevnášejí žádnou vlhkost.
- Při suchých podlahách se nepracuje s žádnou vlhkostí, která by ohrozila staré dřevěné konstrukce a prodloužila dobu výstavby. K vyrovnání podkladu se používá suchý podsyp, který zároveň zlepšuje tepelně a zvukověizolační i protipožární vlastnosti konstrukce, úkolem roznášecí vrstvy ze sádrovláknitých, cementovláknitých nebo dřevovláknitých desek je rovnoměrně rozložit zatížení, které se dále přenáší do stropu pod podlahou.
- U příček je v zásadě na výběr několik typů konstrukčních desek (nejčastěji se používají sádrokartonové a sádrovláknité), které se montují na základní konstrukci z kovových pozinkovaných profilů nebo z dřevěných latí (konstrukce se upevňuje ke krokvím, k podlaze a ke stropu). Typ desek na opláštění se volí podle požadované požární odolnosti a účelu místnosti (prostory se zvýšenou vzdušnou vlhkostí apod.). Zvukově izolační schopnost lze zvýšit vložením izolace (např. minerální vlny). V takových příčkách se také dají vést všechny instalace.
- Sendvičové panely s dřevěným rámem a opláštěním ze sádrovláknitých desek se mohou použít i na nosné konstrukce. Jejich výhodou je nízká hmotnost (proto minimálně zatěžují konstrukci stropů) spojená s vysokou únosností. Tloušťka takové nosné stěny může být již od 10,5 cm.
- I do suché podlahy se dá zabudovat podlahové vytápění. Jelikož suché podlahy jsou konstruovány jako plovoucí, důležité je, aby byly od všech svislých konstrukcí - příček a stěn - oddělené dilatační mezerou.
Důležité stavební normy
- Světlá výška obytných a pobytových místností v podkroví musí být alespoň 2 300 mm (doporučená je 2 600 mm). Místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku minimálně nad polovinou podlahové plochy.
- Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné denní osvětlení, přímé větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace teploty.
- Střešní okna a okna ve vikýřích by měla být osazena tak, aby jejich spodní hrana byla nejvíce 1 100 mm nad podlahou. Okno, jehož spodní hrana je 1 500 mm nad podlahou nebo výše, neumožňuje dobrý výhled na okolí ani pohodlné ovládání. Zejména pokud je vyšší nadezdívka, je třeba problém s výškou okenního parapetu vyřešit stavební úpravou (okna se například osadí do výklenku). Pravidla přitom platí jak pro maximální, tak pro minimální výšku parapetu - v obytných místnostech více než 500 mm nad terénem musí být okenní parapety nejméně 850 mm vysoké. Jinak musí být okno doplněno zábradlím nebo jiným řešením, které nahrazuje zábradlí nejméně do této výšky.
