Výchova mladších dětí staršími sourozenci
Starší sourozenci rádi vychovávají mladší. Na tom není nic neobvyklého. Ale rodiče by měli dát pozor, aby se tato výchova nesla v harmonickém duchu.
Když děti vklouznou do role vychovatelů,
jde o normální způsob napodobování, utěšují nás psychologové. Děti nám den za dnem nastavují zrcadlo. Avšak to, co od dětí slýcháme, nemusí být vždy náš originální tón. Děti jsou díky škole nebo televizi vystaveny i jiným vlivům - a často přitom i trochu přehánějí.
Tip psychologů zní: Rodiče by měli scénky takového druhu vnímat jako podnět k pozorování sebe samých: Jakou melodii řeči běžně používám? Myslím tak, jak řmluvím? Říkám to, co si myslím? Podle psychologů jde o legitimní přání. Každé dítě by se chtělo občas cítit velké a dospělé. Eventuálně potřebuje jen pomoc při tom, aby tuto potřebu umělo nasměrovat. Starší sourozenec má radost z toho, že může mladšímu pomoci milým způsobem - například když ho ráno otec poprosí, aby sestře pomohl s oblékáním.
Převzít odpovědnost za mladšího sourozence = zvýšit si sebevědomí
Pro děti je důležitou zkušeností, že mohou něčím přispět do rodiny. Pocit, že jsou užitečné, je velmi významný pro budování sebevědomí. A v neposlední řadě je to i výborná příprava na odpovědnost, která na ně v budoucnu čeká v rodině i zaměstnání. Rozhodující přitom je, že dítě nemůže své úkoly vnímat jako zátěž. A oba sourozenci nesmí ztuhnout ve svých rolích jako "starší" nebo "mladší". Sourozenci se neliší pouze věkem a mají právo na to, abychom je vnímali se všemi jejich výjimečnosti. Vždyť některé jsou zadumané, jiné živé, stydlivé nebo hlučné, "divoké" či bázlivé - a tyto povahové rysy hrají při výchově sourozenců často stejně významnou roli jako rozdíl v letech.
Zabránit konkurenci mezi sourozenci
Jedno je jasné: I když občas dochází k malým hádkám. Takové harmonické sourozenecké vztahy nenajdeme v každé rodině. Ale proč vlastně? Čím to je, že starší sourozenci chtějí dokazovat často vůči mladším svou převahu, místo toho, aby se o ně postarali? A jak mají rodiče reagovat, pokud jejich starší dítě poroučí tomu mladšímu? Pokud si starší sourozenec hraje na bosse, je příčina často v tom, že má strach, že ho rodiče nebudou dostatečně milovat. Pokud děti potřebují vyhledávat slabšího, ukazuje se tím, jaké nízké sebevědomí mají. Nezřídka je spouštěčem takového znejistění narození mladšího sourozence. Neboť každý prvorozený si musí tehdy zvykat na myšlenku, že se bude muset o své rodiče dělit. A aby se vyrovnal s novou situací, vyhledá si novou roli - a ta zahrnuje často demonstrování vlastní převahy. Tehdy by měli rodiče zasáhnout, aby nevznikala rivalita, například tím, že dopřejeme staršímu dítěti dvojnásobné množství času s jedním z rodičů. V žádném případě by rodiče neměli mlčky přihlížet, když starší sourozenec nepřiměřeně poučuje toho mladšího. V takové situaci poděkujte za pokus o pomoc, ale jasně dejte najevo, že se umíte o situaci postarat sami. Řekněte svému dítěti např.. toto: "Děkuji, ale toto nemusíš řešit, na to jsem tu já.
Rodiče - důležitý vzor
Aby se uměli sourozenci k sobě chovat klidně, musí rodiče zvládnout něco velmi jednoduchého a zároveň velmi těžkého: Musí jim to ukázat. Děti, které vyrůstají v rodině plné porozumění, ve velkorysé a veselé atmosféře, budou tyto hodnoty vnášet samozřejmě i do svých sourozeneckých vztahů. Ale i ve vzorném okolí se může přirozeně stát, že se sourozenci budou k sobě chovat jako pes a kočka. Tehdy nejdříve pomůže odstup. Rodiče mohou odlehčit situaci klidně a s humorem a využít přitom svou příkladnou funkci. Ukažte dětem, jak se dají konflikty řešit, aniž byl někdo poražený.
Tipy na harmonické soužití sourozenců
- Nabídněte prémiový čas - zejména prvorozené děti profitují po narození druhého dítěte z toho, když si mohou občas užívat nedělenou pozornost jednoho z rodičů. Nechte, ať se dítě rozhodne, co chce dělat a pak se do toho aktivně zapojte!
- Urovnávejte hádky - není vždy výhodou, pokud si děti řeší konflikty samy. Pokud hádka nevede k pozitivnímu řešení nebo neustále končí v neprospěch jednoho ze sourozenců, měli by rodiče zasáhnout jako moderátoři. Jinak by neměly hádky takového typu konce.
- Akceptujte hněv - pokud jsou děti na sebe pořádně zuřil, můžete jim tento pocit klidně dopřát. V žádném případě netvrďte, že nemají na hněv důvod: kdo se cítí nepochopený, bude zpravidla ještě popuzenější. Lepší je, pokud si vyslechnete obě strany a budete akceptovat popsané pocity. A pak můžete společně začít hledat řešení.
- Žádní poražení - dbejte na to, abyste rodinné konflikty řešily tak, aby se nikdo nemusel cítit poražen nebo nespravedlivě posuzován. Zprostředkujte svým dětem pocit, že jsme za každé okolnosti rodina, i když názory můžeme mít různé.
