Výměna krovu na staré chalupě a zachování autentičnosti stavby
Téměř všechny střechy budov, které jsou dnes chalupami, jsou zakryty šikmými střechami. Přitom naprostá většina krovů, které se nad chalupami nacházejí, má hambálkovou konstrukci. Menší část budov je zastřešená stolicovými soustavami. Pouze okrajově se vyskytují i jiné soustavy, a to zejména na hodně starých chalupách.
Poškození krovu - zatékání a dřevokazný hmyz
Krovy bývají poškozeny především v důsledku dlouhodobého zatékání přes krytinu, které způsobí rozvoj houbové infekce ve dřevě, případně napadení slabšího dřeva dřevokazným hmyzem. V každém případě je mnohem snazší udržovat a opravovat otevřené střešní konstrukce - tj. konstrukce střech, které tvoří jen nosný krov a krytina na laťování než uzavřené střešní konstrukce, u nichž je nosná konstrukce (především krokve) skrytá v tepelné izolaci podkroví. Pokud nastane takový případ (při zobytňování podkroví) je potřeba střešní dřevěné konstrukce ochránit i chemicky.
Posuzování stavu starších krovů
Při posuzování stavu starších dřevěných krovů je velmi důležité správné zatřídění dřeva do příslušné třídy odborníkem. U mnoha posudků dřevěných konstrukcí historických staveb se dřevo - pro věk - zařazuje do nižší třídy nebo se při statickém posouzení zohledňují různé redukční koeficienty, kterými se přepočítávají mechanické vlastnosti dřeva. Přitom dřevo (zejména dubové, tisové a z červeného smrku), které se v minulosti používalo na stavby, mělo vysokou kvalitu (danou již charakteristikami dřevní hmoty, jakož i způsoby těžby, životním prostředím apod.) a při správném udržování si vysoké užitné vlastnosti zachovalo dodnes.
Nejčastější místo poškození krovů
Nejčastějším místem poškození krovů bývá vrcholový spoj krokví a také náběh k okapu. Rizikovými místy jsou i úžlabí a komínové prostupy. Nakonec kdekoliv v ploše krytiny může dojít k poškození její vodoizolační funkce a následnému zatékání krovu. Tyto poruchy se však obvykle vyskytují jen v poměrně malém rozsahu - za předpokladu, že chalupa se průběžně opravuje a udržuje. Více let neudržovaná chalupa má střechu obvykle perforovanou (proděravěnou) na více místech a v takových případech je třeba často počítat s výměnou celého krovu za nový.
Výměna poškozeného trámu
Při lokální výměně je třeba nejprve zajistit krov před destrukcí následkem sanačního zásahu. Po uvolnění spojů trámů (které byly v minulosti prováděny především rozebíratelně) se vyměňovaný prvek konstrukce oddělí od zbytku. Pokud jsou nad prvkem další trámy, je třeba je zvednout - např. zvedáky (hydraulickými, mechanickými) přibližně o 5 až 15 cm, aby vznikl dostatečný prostor pro uvolnění a vyjmutí poškozeného prvku. Při umísťování zvedáků pod konstrukce je třeba dbát nejen na přenos zatížení z krovu na podklad (většinou půdní strop) roznášecími deskami, ale i na vytvoření dostatečného manipulačního prostoru na vyjmutí starého a vložení nového trámu na určené místo. U poškozených detailů konstrukce, které souvisejí s novým prvkem (např. nerovný podklad koruny zdiva nebo uvolněné a posunuté vazby krovu), je třeba příslušné části předem upravit, případně zámky některých vazeb změřit přímo na vkládaném prvku. Po opatrném vyjmutí trámu se nový prvek vloží na správné místo. Někdy se nelze vyhnout několikrát opakovanému vkládání, vybírání a opracování a opětovnému vložení nové části konstrukce. Po osazení nového prvku se ostatní konstrukce spustí na původní místo - přitom však je potřeba neustále kontrolovat její tvar a pohyby tak, aby nedošlo k nežádoucí destrukci nebo deformaci - a nový prvek se s ní pevně spojí (tesařskými spoji, hřebíky, svorníky a podobně).
Odstranění vazných trámů
Starší konstrukce krovu (především stolicové nebo i hambálkové, posílené vaznými trámy) často neposkytují dostatečnou průchodnou výšku napříč podkrovím, což limituje jeho přestavbu na obytné či jinak využívány podkroví. Tehdy lze zvýšit světlou průchodnou výšku podkroví odstraněním vazných trámů a jejich nahrazením soustavou, která je uložena ve stropě posledního podlaží. Při těchto výměnách je třeba zajistit dostatečnou tuhost stropní konstrukce, aby byl možný přenos dodatečného zatížení ze střechy. Realizuje se to tak, že se do konstrukce stropu pod podlahu podkroví vloží ocelová výztuž, která se propojí s konci bývalého vazného trámu (například pásovou ocelí) nebo se strop posledního podlaží realizuje ze železobetonu, případně se pod pozednicemi zrealizuje železobetonový věnec, ke kterému se pomocí příslušné výztuže přivaří propojení na konce vazných trámů. Odříznout vazný trám lze až po přenesení zatížení na novou konstrukci, jinak hrozí destrukce celé střechy. Vazný trám se obvykle neodstraňuje celý, jeho konce se ponechají na původním místě, v původní vazbě s pozednicemi a krokvemi - čili se odřízne asi 10 až 20 cm před vazbou.
Výměna krovu
Dnešní změněné nároky na využívání budov mohou být příčinou náhrady původní dřevěné trámové krovové konstrukce jinou - například dřevěnými lepenými trámy nebo ocelovou konstrukcí. Takové řešení vytvoří rozsáhlé podkroví bez vnitřních překážek, které tvoří trámy krovové konstrukce, avšak je náročné na obvodové ztužení budovy. Někdy je nová konstrukce z lepených trámů těžší než původní, což vyžaduje celkové zesílení nosných konstrukcí budovy. Ze zkušenosti odborníků však lze říci, že převážnou většinu krovů lze opravit lokálními opravami. Následně potom jejich celková výměna objekt zbytečně ochuzuje o autentickou konstrukci.
