To vše vede k celkové vyčerpanosti, jejíž příčiny jsou často ukryty v prostředí našich čtyř stěn. Vědci z NASA v oblasti vlivu chemikálií na organismus, zkoumali účinky rostlin na lidské zdraví více než 25 let. Ve studii s názvem Domácí rostliny přátelské k životnímu prostředí bojují proti "nemocem z novostaveb". Mluví o paradoxech přijímání nových technologií, o zateplování zdí a utěsňování bytů precizní přiléhajícími okny ve snaze zamezit úniku tepla, abychom si v konečném důsledku vytvořily "plynovou komoru".
Tito vědci doporučují 6 hrnkových rostlin do jednoho obývacího pokoje (přibližně jedna rostlina na 3 metry čtverečné), které by fungovaly jako "čistící továrny" a svými listy by nenápadně pohltily, přefiltrovaly a odvedly částečky chemikálií ke kořenům do půdy. Rostliny osvěží vnitřek staveb, zbaví ho formaldehydu, benzenu, oxidu uhelnatého a dalších škodlivin.V domácím interiéru můžeme identifikovat až 800 chemických látek! Rostliny mají schopnost jejich větší část změnit na neškodné sloučeniny a zároveň vytvořit z domova příjemné místo pro život a práci. Pokus, který provedla NASA na přelomu tisíciletí, ukázal, že pouze 24 hodin stačilo na redukci 96% oxidu uhelnatého v simulované kosmické komoře, když v ní nechali "přenocovat" jednu rostlinu: zelenec chocholatý (Chlorophytum comosum).
břečťan popínavý (Hedera helix), aglaonema (Aglaonema modestum), oblíbené druhy dracénií (Dracaena marginata, Janet Craig, Massangeana a další), ale i donedávna nepopulární a v současnosti znovu žádaný tchýnin jazyk (Sansevieria Laurentii), datlovník (Ficus robusta) nebo elegantní palma Areka původem z Madagaskaru (Chrysalidocarpus lutescens).
Oživují prostor a zároveň léčí. Ne, řeč není jen o květinách! Dnes disponují blahodárnými zdravotními účinky i květináče - ty nejmodernější dokážou udržet stabilní vlhkost v bytě, filtrovat vzduch a zároveň podpořit bohatý růst květeny. Většině pokojových rostlin se velmi dobře daří v samozavlažovacích květináčích. V zimním období dbejme na to, aby nebyly umístěny v chladnějších zónách bytu: při zemi a v průvanu. Důležitý je i dostatek světla, takže je vysvoboďme z tmavých míst interiéru. Přísun vody má být nyní omezen, rostlina si díky knotu načerpá jen potřebné množství. Přes otvor ve stěně květináče, nebo přes dvojité dno se voda dostává do spodní části nádoby, odkud proudí v malých dávkách ke kořenům. Výrobci se však dostali ve zlepšování vlastností květináčů ještě dál ...
který je zároveň i filtrační jednotkou. Květináč nasává vzduch, vyrábí vlhkou páru a zároveň absorbuje škodlivé látky z ovzduší.Vzduch proudí speciálními otvory na boku květináče a spolu s vláhou proniká nejen přes hmotu, ale i přes samotnou rostlinu, čímž se dokonale pročistí. Přefiltrované nečistoty se vážou na substrát a zůstávají v něm, přičemž do místnosti se vrací pouze očištěný a přiměřeně vlhký vzduch. Dotykové ovládání přístroje, jehož součástí je i senzor na signalizaci doplnění vody, je nenápadně zakomponované na povrchu nádoby. Vnitřní obsah se snadno vybírá, a proto můžete rostlinu zavlažovat několikrát do roka i pod proudem tekoucí sprchy v hygienických prostorách bytu. Během chodu přístroje zaznamenáváme velmi mírný šum v rozmezí od 33 db - 49 db, to znamená, že je ho slyšet pouze když se nacházíte v naprosté blízkosti květináče.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu