Zelenina potřebuje dostatek vláhy - jak zalévat efektivně?
Léto s sebou přináší znečné vedro a častou, pravidelnou zálivku bude potřebovat všechno zelené v naší zahradě. Jak zalévat co nejefektivněji? Zde je několik tipů pro vás.
Zavlažováním upravujeme vodní režim v půdě, čímž si zajišťujeme úrodu. Na jedné straně právě v tomto období třeba s vodou správně hospodařit, na druhé straně voda přímo ovlivňuje životní pochody rostlin. Proto bychom měli znát požadavky jednotlivých druhů zeleniny na vodu a podle potřeby jim ji v pravý čas dodat.
Různé nároky na vodu
Důležité zásady
Nesprávným způsobem je časté zavlažování malými dávkami. Především je to zbytečně nákladné, rostliny tím navykáme na luxusní odběr vody a navíc se zhoršuje provzdušnění půdy. Když pak při takovém zavlažování vynecháme závlahovou dávku, na porostu se výrazněji projeví důsledky sucha. Závlahové dávky volíme obvykle v rozsahu 15 až 40 mm. Přes léto zavlažujeme zeleninu na lehkých půdách v 3 - až 5-denních, na těžších půdách v týdenních intervalech, podle možnosti v ranních hodinách, abychom snížili ztráty výparům na minimum a aby se přes den rostliny osušili.
Způsoby zavlažování podle terénu
Předpokládáme, že v zahrádce je určitý zdroj vody, kterým se tlačí voda do potrubí. Pokud je zahrádka na svahu, nejlepší je umístit na nejvýše položeném místě nádrž, v níž zahřejeme vodu. Z ní ji pak i bez dalších pomůcek můžeme rozvádět do brázd, které povedou vodu do všech nejdůležitějších částí zahrady. Tomuto způsobu říkáme závlaha brázdovým podmokem. Pokud terén nevyhovuje na brázdovým podmokem nebo malou zahradu nechceme "spát" brázdami, musíme udělat kratší či delší rozvod vody po zahradě. Podle voleného způsobu umístíme na rozvodu hydranty, z nichž budeme pouštět vodu. Známe následující způsoby závlah: zavlažování zadešťování - využíváme rozstřikovače různých typů, zavlažování vějířovým způsobem - je také zavlažování zadešťování, ale od předchozího se liší tím, že zde nejde o kruhový systém, ale o zavlažování obdélníkových tvarů, zavlažování drenáží - jde o soustavu drenážních trubek, kterými se přivádí závlahová voda přímo ke kořenům rostlin.
Zavlažujeme podle druhů zeleniny
Nároky hlavních druhů zeleniny na vláhu jsou rozdílné, proto je uvádíme podle jednotlivých skupin: košťálovin Nejlépe jim vyhovuje vyšší a rovnoměrná vlhkost půdy a vzduchu. Při nedostatku vláhy mají zakrslý vzrůst, dřevnatí, jejich pletiva ztrácejí potřebnou jemnost a snižuje se úroda. Zelí - hned po vysazení její třeba zajistit dostatek vláhy, a to až do založení hlávky, dokud listová růžice nepokryje povrch půdy. Po nasazení hlávek, zejména u pozdních odrůd, závlahu omezujeme, aby hlávky vyzrály, nepukali, nebo dokonce nepřerostly. Kedluben - vzhledem k tomu, že brzký kedluben má od výsadby vegetační období 60 až 90 dní, potřebuje dobrou půdu se stálou a rovnoměrnou vlhkostí. Třeba dbát na to, aby porost nepřeschnul, protože potom po další závlaze bulvy často pukají a hnijí. Květák - zavlažujeme menšími dávkami a častěji, někdy obden, abychom udrželi vlhký povrch půdy a vysokou vzdušnou vlhkost v mikroklimatu květáku.
Listová zelenina
Salát hlávkový - nejvíce vody potřebuje první tři týdny po vysazení, dokud zakryje půdu. Zavlažujeme častěji malými dávkami. Po nasazení hlávek, podle zdravotního stavu porostu, volíme na závlahu delší časové intervaly.
Kořenová zelenina
Celer - má vysoké nároky na půdní vláhu. Nejvíce vody potřebuje v době intenzivního růstu bulvy v srpnu a začátkem září. Petržel a mrkev - zavlažujeme zejména rané odrůdy v lehčích vysychavých půdách, případně při špatném vzcházení, v teplejších oblastech i odrůdy s delším vegetačním obdobím. Dosáhneme tak vysokou a kvalitní úrodu.
Luštěniny
Hrách a fazole - doplňkovou závlahu provádíme hlavně v době před nasazováním lusků. Brzké dozrávání lusků prodlužujeme další závlahou, u pozdních letních výsevů provádíme také zásobní závlahu.
Plodové zeleniny
Okurky - jsou na vodu velmi náročné, ale pozor, abychom při nízkých teplotách závlahou ještě nesnižovaly teplotu vzduchu. Při nástupu hlavního kvetení zálivku omezíme, po tomto období až do začátku sklizně však intenzitu závlahy zvyšujeme. Melouny a dýně - zavlažujeme od výsevu až do nasazování plodů 4 až 5, asi v týdenních intervalech. V době kvetení rostliny nezavlažujeme. Později zavlažujeme jen tehdy, když jsou velká horka. Vysoká závlaha v období dozrávání snižuje obsah cukrů v plodech. Rajčata - závlahou na začátku vegetace nešetříme, ale když se začnou objevovat květy, přestaneme zavlažovat. Znovu začneme až při nasazování plodů, když nedostatek vláhy působí nepříznivě. V době hromadného dozrávání závlahu ukončíme. Podle možnosti zvolíme zavlažování brázdovým podmokem, protože při zadešťování plody více poškozují houbové choroby. Paprika - má podobně jako rajčata a okurky vysoké nároky na teplo a vlhkost půdy. První kritické stadium překonává paprika při sázení, když při nedostatku vláhy hodně rostlin z porostu vypadne nebo rostliny slabě rostou, později dozrávají a poskytují nízkou úrodu. Další kritické období je při tvorbě květů a zakládání plodů. Při nedostatku vody opadávají květy, případně i malé plody. Důležité je také období ve druhé polovině června, kdy rostliny mohutnější rostou. V tomto období podle dávek vody buď porost zůstane nízký, nebo naroste velmi vysoký. V druhé polovině srpna očekáváme maximální sběr plodů, v tomto čase již hodně vody ovlivňuje negativně na jakost, aromatičnost, obsah sušiny a barviv v plodech. Zde již hraje hlavní roli teplé a slunečné počasí.
Cibuloviny
Pór - má z cibulovin nejvyšší nároky na závlahu, třeba ho zalévat celé léto. Cibule a česnek - zavlažujeme v době sucha od začátku tvoření cibulí do začátku dozrávání. Pozor však na zavlažování krátce před sklizní, zejména když je pěstujeme na uskladnění.
