Zahrada pro alergiky
V poslední době se rozšiřuje okruh lidí, kteří trpí různými alergiemi. Aby život alergika nebyl každodenním utrpením, v boji s prachem a jinými alergeny je třeba udělat několik důležitých opatření, a to nejen v domě, ale i v zahradě. Vždyť právě ona může být kamenem úrazu.
Agresivní pyl
Největším nebezpečím v zahradě je pro alergiky pyl. Může vyvolat mírnější alergickou reakci, ale i silný astmatický záchvat. Samozřejmě, úplně nelze zabránit přístupu pylu do dýchacích cest alergika, a to zejména na jaře a v létě, kdy kvete většina rostlinných druhů. Alergické reakce se začínají projevovat již v únoru (jejich zdrojem jsou nejčastěji kvetoucí lísky a vrby). Citlivější jedinci se často musí trápit až do října (když je dráždí pyl z odkvétajících trav). Nejkritičtějším obdobím pro všechny alergiky je jaro, protože v tomto období se pyl dokáže při větrném počasí roznést do obrovské vzdálenosti. Potěšující je, že ani alergici se nemusí vzdát zahradničení, rozkvetlých záhonů a okenních truhlíků. Důležité je, aby se zaměřily pouze na pěstování takových rostlinných druhů, které nevyvolávají alergické reakce. Samozřejmě, ideálním prostředím je menší zahrada.
Pryč s trávníkem
Prvním a nejdůležitějším pravidlem je: zbavit se v zahradě travnaté plochy a nahradit ji porostem půdo pokryvným, podle možnosti nekvetoucích trvalek, případně vysypaný štěrkem či kameny. Mimochodem, ani rozdrcená kůra není do takové zahrady vhodná, protože obsahuje nebezpečná vlákna a výtrusy z hub. Pokud se však neumíte s trávníkem za žádnou cenu rozloučit, měli byste vědět, že alergik by ho neměl sekat ani by neměl být při sečení. Rovněž by neměl přijít do styku s posekanou trávou. Ani nádherně kvetoucí květinové louky (které se nejčastěji zakládají u chalup) nepatří do blízkosti alergika, proto je lépe, pokud je nahradíte záhony s přesně vybranými a hlavně neškodnými rostlinnými druhy. Pro zakládání živých plotů si vyberte jen takové dřeviny, které neprodukují pyl a zároveň nevyžadují častěji zastřihávání (protože zde hrozí riziko víření prachu). Absolutně nevhodné jsou kvetoucí a intenzivně vonící druhy, například volně rostoucí živé ploty. Zapomeňte i na plot z oblíbeného ptačího zobu (Ligustrum vulgare). Ale nezoufejte! Ideální alternativou živých plotů jsou stěny z vhodných popínavých rostlin, jako jsou například plamínek nebo vybrané kultivary přímořských růží. Břečťan, zimolez a chmel také mohou být zdrojem nebezpečí, proto do zahrady alergika nepatří.
Voda jen tekoucí
Z letniček je nutné se určitě vyvarovat slunečnicím, aksamitníku, měsíčku, chrpám, sedmikráskám, náprstníku, pupalkám, hrachoru a povijnici. Z trvalek kromě atraktivních okrasných trav zapomeňte i na krásky, chryzantémy, řebříček, pelyněk, lilie, kopretiny, zlatobýl, hřebíček. Ze stromů by v zahradě alergika ani v jeho blízkosti neměly růst lísky, topoly, břízy, vrby, javory a dokonce ani borovice. Z dalších okrasných dřevin mohou být pro alergika nebezpečné intenzivně vonící pajazmíny (Philadelphus coronarius), šeřík (Syringa vulgaris) nebo i v létě kvetoucí komule (Buddleia davidii). Rovněž mnohé vodní rostliny (zejména kosatce, blatouch a pálky) jsou do takové zahrady nevhodné. Kosatce žluté mohou dokonce při dotyku vyvolat u citlivějších jedinců nežádoucí kožní reakce. Kromě toho na klidné vodní hladině se obvykle usazuje množství pylu, který může být nebezpečný. Vhodnější jsou proto různé vodotrysky a fontány, případně malý potůček. Tekoucí voda výborně pročistí vzduch a vytváří ideální mikroklima nejen pro rostliny, ale i pro člověka - zejména pro alergika. Netřeba zapomínat, že zdrojem alergenů může být i kompost, v němž se často nacházejí různé houby a plísně, proto je vhodné kompost uzavírat. Ideálním odpočívadlem pro alergiky je větší vydlážděná plocha s dynamickým a pohybujícím se vodním prvkem, olemována nedráždivými rostlinami, chráněna před větrem a vzduchem proudícím z okolí.
Riziko pro kůži
Kromě pylových a prachových alergií vzniká v zahradě rovněž riziko kontaktních alergií, a to zejména při styku s rostlinami, které mají drsné, chlupaté, pichlavé nebo jedovaté listy. Mezi takové patří brutnák (Borago officinalis), kostival (Symphytum), divizna (Verbascum), routa (Ruta graveolens), rudbekie (Rudbeckia), prvosenky (Primula), některé druhy cypřišů a borůvek. Rovněž mohou být nebezpečné ty rostliny, které při poškození produkují hustou mléčnou šťávu, která se může negativně odrazit v podobě kožní alergie. Jde zejména o oddenek (Euphorbia), snědek (Ornithogalum). Velmi nebezpečné pro alergiky mohou být i jedovaté oleandry (Nerium oleandr), pronikavě vonící konvalinky (Convallaria majalis) nebo vistárie (Wisteria floribunda). Někdy totiž stačí jen dotyk a pokožka alergika může okamžitě nežádoucně zareagovat. Pokud tyto rostliny máte ve své zahradě, nikdy by neměly být vysazovány u chodníků. Doporučuje se ošetřovat je spíše podvečer za suchého počasí a v rukavicích. Samozřejmě, že rostliny, které dráždí pokožku, lze najít nejen v sortimentu okrasných druhů rostlin, ale i v zelenině či ovoci (nejčastěji jde o okurky, rajčata, fazole, dýně, cukety, mrkev a petržel). Dokonce i zdravý jedinec by měl při práci se zmíněnými rostlinami používat pracovní rukavice a oděv s dlouhým rukávem. Rovněž se doporučuje, aby alergici pracovali v zahradě pouze s nářadím s delší násadou, čímž se minimalizuje styk s prachem a jinými nebezpečnými alergeny, které se vyskytují na půdě a v ní. V zásadě platí, že nejvhodnější je pro alergika pohybovat se po zahradě (případně v ní pracovat) na oběd nebo odpoledne. Pochopitelně, že by neměl foukat silnější vítr. Tehdy je totiž pylová i prachová zátěž nejmenší. Riziko kontaktní alergie však hrozí stále, proto raději nebezpečné rostliny ze záhonů vylučte.
Rostliny vhodné pro alergiky
Z letniček a dvouletek jsou vhodné hledík (Antirrhinum majus), netýkavka (Impatiens), bačkůrky (Calceolaria), petúnky (Petunia), lobelka (Lobelia erinus), macešky (Viola witrockiana), sporýše (Verbena) či vlčí máky (Papaver). Na trvalkovém záhoně se mohou objevit orlíček (Aquilegia), zvonky (Campanula), stračka (Delphinium), veronika (Veronica), kakosty (Geranium), floxy (Phlox paniculata), pivoňky (Paeonia) nebo Astilbe (Astilbe ). Z okrasných dřevin alergické reakce nezapříčiní hortenzie (Hydrangea), kalina (Viburnum), magnólie (Magnolia), kdoulovec (Chaenomeles), aukuba (Aucuba variegata), zlatice (Forsythia), skalník (Cotoneaster), trojpuk (Deutzia), tavolník (Spiraea), vajgela (Weigela) nebo ibišek (Hibiscus syriacus). Nemusíte se vzdát ani atraktivní divoké révy vinné (Parthenocissus), přímořských popínavých růží, hortenzií a lichořeřišnice (Tropaeolum). Alergici jistě ocení i několik pěkných exemplářů jehličnanů a stálezelených dřevin. Pokud jde o kvetoucí listnaté stromy, vhodné jsou například okrasné jabloně a třešně. Obecně druhy s plnými květy - plnokvěté kultivary - představují minimum pylu, nebo dokonce žádný, a proto jsou do blízkosti alergika obzvlášť vhodné.
